Písně z luhačovického Zálesí v podání Malého Zálesí

23. březen 2021

V putování za lidovou písní zamíříme do etnografického regionu luhačovického Zálesí, které zahrnuje přibližně 27 obcí v okolí Luhačovic.

Zálesí je typickou přechodovou oblastí, v níž se střetávaly prvky lidové kultury horského typu (Valašsko) s vlivy nížinných oblastí Slovácka a Hané. Výsledkem je vznik lidové kultury s osobitými rysy, které odlišují luhačovické Zálesí od jiných etnografických oblastí.

Svobodný pár v luhačovicko-pozlovském kroji představují manželé Janíkovi

Lidová píseň na Zálesí vychází z lyrické metafory s okolní přírodou. Nevyhneme se srovnání písně s náladou přírodního prostředí, s nepravidelným vlněním kopců i s určitou zasněností krajiny na Zálesí.

Lyrika milostných písní často vyhledává přirovnání v zeleni. Folklorní soubor Malé Zálesí vydalo dosud dva nosiče. V roce 2006 album nazvané Léto na Zálesí a v roce 2007 Láska na Zálesí. Hlavním motivem nahrávek byla potřeba upozornit na národopisný region kolem Luhačovic, ve kterém členové souboru vyrostli a naučili se ho znát a obdivovat, stejně jako archaické a málo známé skvosty, které se ukrývají v regionálních písňových sbírkách.

Poslechněte si v pořadu výběr písní v podání souboru Malé Zálesí a stejnojmenné muziky z písňových sbírek Josefa Černíka a Františka Sušila.

autor: Jan Káčer
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.