Piaristický klášter v Příboře ukrývá bohatou knihovnu i tajemné podzemí
Bývalý piaristický klášter, kolej a gymnázium v jednom, založil v roce 1694 tehdejší olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna – Kastelkornu, majitel hukvaldského panství, pod nějž město Příbor tehdy spadalo. V budově kláštera se dodnes dochovala bohatá piaristická knihovna.
Za fungování řádu piaristů se v klášteře často hrávalo divadlo inspirované životem Sokrata, Alexandra Makedonského či Julia Caesara. Gymnázium bylo zrušeno v roce 1777, následně bylo obnoveno ještě v letech 1806 až 1829 a dále v letech 1858 až 1885. Mezi lety 1875 a 1938 v budově působil druhý český učitelský ústav na Moravě (druhý po Brně).
Dnes jsou zde nově zrekonstruované prostory barokního kláštera a nádherný refektář. Město Příbor opravovalo tuto památku ze 17. století téměř 20 let a nyní ji představuje zcela v nové podobě. V piaristickém klášteře se také nachází základní umělecká škola, městská knihovna a muzeum Novojičínska s pamětní síní významného psychoanalytika Sigmunda Freuda.
Pokud sem někdy přijedete, využijte možnost prohlédnout si i některé další části kláštera. Pracovníci muzea se určitě nechají přemluvit, vezmou svazek starých klíčů a ukáží vám třeba podzemí. Tam sice kromě krásných klenbových stropů a starého schodiště nic není, ale dýchne na vás kouzlo zašlých časů – sem totiž piarističtí mniši ukládali k poslednímu odpočinku své druhy.
Kdo ví, co všechno je ukryto pod podlahami sklepení, kdo ví, co je ukryto v jeho stěnách. Pověsti o zazděném piaristovi, který léta strašil místní studenty, potvrzené nejsou. Stejně jako pověst o jiném studentovi, ze kterého se časem stal beskydský zbojník Ondráš. V muzeu mají údajně jeho jezdeckou šavli. Má na sobě vyražený text Andráš – je to sečná zbraň upravená do kratší, velmi nebezpečné verze, což se dělalo, aby se šavle dala použít rychle k nekalým účelům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
