Petr Voldán: Venkovani z měst a naopak

Před sto lety prý žili ve městech jen dva lidé z deseti, ale od roku 2010 města vyhrávají. Což je hodně zajímavý jev, který má dost momentů praktických. Kdo by například neznal následující příběh. Když rodiče stavěli na venkově dům, takřka pokaždé ho vytáhli až do patra. Aby mladí – tedy někdo z jejich dětí - měli, až dospějí, kde bydlet. Současně ale titíž rodiče usilovali, aby se děti dostaly „na školy“. Jenže co potom s takovou vysokou školou třeba právník, filosof nebo jaderný fyzik na venkově? A tak tito lidé posílili města – kde někdy sami sebe i oni označují za náplavu…
Možná zrovna z nich se ale pak rekrutují rebelové proti doslova zadlažďování náměstí našich měst, bez toho, že by tam odpovědným za to lidem chyběla zeleň a voda. A také oni tvoří velké procento víkendových chalupářů s tahem na venkov. Nebo zájemců o zahrádky. A v uvozovkách a bez urážky „měšťáci“? Těm se zase často zajídá rostoucí shon a hluk měst, vyklidňování center na úkor v podvečer a o víkendech mrtvých institucí, jako jsou úřady, banky a podobně. A tak se tlačí do satelitních městeček kolem měst s nadějí, že tam budou alespoň trochu na venkově.
Ono to chování obou skupin v opačném prostředí mívá mnohdy i prapodivné projevy. Jako by si kus toho původního nesli s sebou. A tak si myslivci, co bydlí ve městě, organizují lov ptactva s ostrou střelbou na náměstí. Co na tom, že jsou to skoro všechny obtěžující holubi. Město mi jako honitba vážně nepřipadá. A naopak, venkovskými cestičkami se prohánějí machři za volantem s manýry městských závodníků s časem. Jiní si myslí, že jejich architektonické kreace, vhodné možná do moderní části města, konečně ozáří ten dřímající venkov. Kdoví, třeba se to časem vstřebá a mezi venkovany z měst a měšťáky z venkova upraví. A tak už příjemný pátek i celý víkend.

Publicista Petr Voldán glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.