Petr Voldán: Sebevraždy pro pár minut
Jednadvacet mrtvých na železničních přejezdech jen za osm měsíců letošního roku - to je smutná, ale i zbytečná bilance riskantního chování řidičů. Je nepochopitelné, že nehod na přejezdech přibývá, konstatuje v dnešní glose Petr Voldán a přidává k ní i drsnější, alarmující titulek Sebevraždy pro pár minut.
Poslouchejte prosím dobře následující citát - “Někdy se řidičům ani nedivím, když na přejezdech musí čekat i několik minut.” To nejsou moje slova reagující na vjíždění řidičů na červenou na přejezdy, něco podobného bych se doopravdy až bál vypustit z úst. Při veškerém pochopení pro náš, tedy i svůj, občasný spěch, pro rozčilení nad špatně seřízenými závorami a tak dále,
riskovat život pro pár minut, z toho jsem už opravdu vyrostl. A věřím, že je to životní filosofie většiny lidí.
Většina ale má daleko ke všem a zdá se, ač to nechápu, že některým z nás nestojí život ani za pár minut času. A to, co provozují na železničních přejezdech, když na nich svítí červená, se zdráhám nazvat nehodami. Zdá se mi přiléhavější mluvit v podobných případech o trestuhodných riskantních hazardních hrách typu ruské rulety. Sebevražedné kratochvíle, která spoléhá na zachování života jen díky náhodě. U té rulety s revolverem je to - vystřelí nebo ne, na přejezdu - projedu nebo mě trefí vlak? Rozdíl nevidím a tak je to pro mne v podstatě také sebevražedná hra.
Co mne ale skoro šokuje, to je zjištění, že hráčů na železničních přejezdech přibývá - zaznamenáno je letos zatím sto dvacet nehod, o deset víc, než za stejné období v roce minulém.
Ozývá se v té souvislosti volání nejen po různých technických řešeních, lamentování nad rozbitou signalizací, ale i po mnohem tvrdších pokutách za porušování předpisů na přejezdech.
Nemyslím si, že to rozhodující a to, co pomůže. Na přejezdy hazardéři najíždějí nebo je také přebíhají i tam, kde jsou - kromě svítících červených světel - i závory. A pokuta pro sebevraha? Nevím, je to přece v myšlení každého. Pokud neodradí od rizika takového řidiče, ale kupodivu i řidičku, děsivá statistika mrtvých ze železničních přejezdů, tak jim asi názor na cenu života nezmění ani těch víc tisícovek na pokutě.
Zkrátka a dobře, dobrovolný risk na železničním přejezdu, na kterém v tu chvíli má přednost vlak, to je pro mne nepochopitelný sebevražedný hazard. Ale komu není rady, tomu není - víte co. A tak už raději úspěšné pondělí i celý týden.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
