Pavel Klvač: Profesorka pestrá, zelená a moudrá. Laudatio Haně Librové
Zakladatelka Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity oslaví 26. listopadu 80. narozeniny. Letos jí prezident republiky udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Laudatio Haně Librové napsal pro Zelný rynk Pavel Klvač.
Měl jsem štěstí, že mi osud podstrčil v pravý čas správnou knihu. U přijímacích zkoušek na obor sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se nás v polovině devadesátých let sešlo s knihou Pestří a zelení od profesorky Hany Librové v ruce hned několik. Kniha se stala akademickým bestsellerem a kultovním čtením. I díky ní byl tehdy o studium brněnské sociologie nebývalý zájem. Unikátní studijní obor Humanitní environmentalistika založila respektovaná profesorka až o několik let později.
Vybavena přírodovědným i společenskovědním vzděláním otevírala profesorka Librová neotřelá badatelská témata na pomezí tradičně oddělených akademických světů, jejichž hranice dokáže přecházet jako málokdo jiný. Podařilo se jí vytvořit univerzitní pracoviště – Katedru environmentálních studí, která se stala křižovatkou osobností a myšlenek tolika oborových perspektiv, empirických přístupů a teoretických východisek, kolik ve své knize nedokáže zkombinovat ani legendární esejista Václav Cílek. Intelektuální ovzduší této humanitně-environmentní niky je výrazně určováno originálními teoretickými koncepty své zakladatelky. Témata „dobrovolné skromnosti“, „ekologického luxusu“ nebo třeba „environmentálního žalu“ dále rozvíjí a „žijí“ její kolegové a žáci. Zdůraznění onoho „žijí“ je namístě. Výzkum environmentálně příznivých způsobů života je zde totiž brán vážně a v životě konkrétních osob překračuje akademický rámec směrem k veřejné angažovanosti.
Ostatně profesorka Librová je v tomto ohledu závažně inspirativní: od vyvěšování budek pro rorýsy na brněnských budovách až po korespondenci s jeho Svatostí papežem Benediktem o podobě vánočního stromu na Svatopeterském náměstí ve Vatikánu. Jakkoli se mohou aktivity ochrany přírody jevit, slovy samotné profesorky, „vždycky trochu pošetilé“, nikdy v jejím pojetí nepostrádají nedostižnou noblesu.
Svoji pověstnou noblesu se pokoušela profesorka Librová předávat i nám ostatním kolegům a kolegyním s venkovsky formovaným vkusem a chováním, a bořit tak stereotyp environmentalisty jako umolousané figury v batikovaném tričku. Mužská část kolektivu se brzy naučila, že holá kolena nepatří na univerzitní pracoviště ani v době letních prázdnin. Že pracovna univerzitního zaměstnance není „kancl“ a k rybě na talíři patří rybí příbor – a taky jak jíst ve společnosti obložený chlebíček s pokud možno co nejvyšší mírou společenské ohleduplnosti. Že se narozeniny paní profesorky slavily pozváním do opery, nemůže u ženy, jejíž maminka Ota Nechutová přebásnila do českého jazyka dílo Stéphana Mallarmého, překvapit nikoho. (...)
Celý příspěvek si poslěchněte v přiloženém audiu.
Související
-
Úspěšnost v ochraně přírody je minimální. Ale je třeba to nevzdávat, tvrdí zoolog a ekolog Vlašín
Celou svou profesní dráhu se věnuje ochraně přírody – ať už jako zoolog, politik, učitel nebo umělec. Ani po letech ve své profesi nepostrádá nadhled a humor.
-
Zdeněk Grmolec: Splněný sen?
V Čejči na Hodonínsku, kde jsem strávil dětství, se vyprávělo, že kdysi bylo u Čejče jezero. Vědělo se, kde přesně leželo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.