Opeřenci v poezii a próze. Jan Frolík: K taxonomii ptáků vylétajících z knih

Autorem čtyřdílného eseje K taxonomii ptáků vylétajících z knih je básník a amatérský ornitolog Jan Frolík, narozený v roce 1948 v Kardašově Řečici. Vystudoval češtinu a dějepis na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a většinu života učil na základní škole ve svém rodišti. Knižně vydal sbírky Seminář poezie, Útěcha z ornitologie, dále Sardinku znal jsem rozpustilou, Haiku to nevysvětlí, Atlantida – verše z mladších let a Řečická haiku. V roce 2019 k nim přibyl výbor Pěti zuby směje se na pravnouče a v loňském roce nová sbírka nazvaná Frantovo pole a jiná čtrnáctiverší, v níž se v básních ohlíží za zásadními okamžiky svého života.

Vyšly v nakladatelství Dobrý důvod, které roku 2004 v Nové Říši na Vysočině založil fotograf, knižní grafik a typograf Antonín Bína. Názvem i umístěním toto nakladatelství připomíná Dobré dílo Josefa Floriana, který působil v šest kilometrů vzdálené Staré Říši.

básník a amatérský ornitolog Jan Frolík|foto:Alena Blažejovská, Český rozhlas

O tom, jak započal jeho zájem o ptáky, Jan Frolík píše:

„Z ptačí říše – tak se jmenoval ten atlásek kdysi známého autora knih o přírodě Jaroslava Spirhanzla Duriše a výtvarníka Jana Solovjeva, poprvé vydaný v roce 1961, kdy mi bylo třináct let. Objevil jsem ho u svých vesnických bratranců, a sotva jsem jím zalistoval, bylo mi jasné, že si ho taky musím obstarat. A pak následovaly tři roky, kdy jsem s ním v kapse a s divadelním kukátkem na krku snad obden vyrážel do krajiny v okolí rodné Kardašovy Řečice a radoval se z každého nového ptáka, kterého se mi podařilo určit a zatrhnout si jeho jméno v rejstříku na konci atlásku.“

K ornitologii se potom Jan Frolík vrátil až po třicítce, kdy si zároveň kupoval spousty knížek o přírodě. Časem usoudil, že mu nabízejí mnohem bohatší zážitky než pravidelné potulování okolím Řečice, které už příliš dobře znal, včetně jeho běžného ptačího osazenstva.

K autorově dávné zálibě patří také čtení a psaní básní – a jako amatérský ornitolog samozřejmě věnoval v knihách veršů zvýšenou pozornost zmínkám o ptácích. V realitě existující druhy opeřenců, jejichž počet podle Frolíka dosahuje v současnosti na Zemi zhruba 9 000, mají své místo v systému tříd, podtříd, nadřádů, řádů, čeledí a rodů… Ale co ptáci vzlétající z inspirace básníků? Ty se pokusil roztřídit – tedy určit jejich taxonomii – autor sám.