Okolí sochy Radegasta na Radhošti se nejspíš změní. Jednat o tom mají zástupci obcí a ochránců přírody

Okolí sochy Radegasta na hřebeni Beskyd se změní. Starostové z okolních vesnic budou o nové podobě diskutovat se zástupci kraje a ochránci přírody letos v červnu. Chtějí odstranit nevzhledný bufet a turisty vyhledávané místo esteticky upravit. Sochu pohanského boha vytvořil v první polovině dvacátého století rodák z Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek, od jehož narození letos uplynulo 140 let.

Socha Radegasta spojuje místní pohanskou a indiánskou mytologií. Autor Albín Polášek totiž působil dlouhá léta v Severní Americe a Radegasta vytvořil jako boha hojnosti a slunce. „Pan Polášek byl ovlivněn mýty o Radegastovi, o pohanském bohu. Měl mít na hlavě takovou divokou korunu. Možná ony býčí rohy byly odrazem toho, že jako profesor na Akademii krásných umění v Chicagu, mohl být ovlivněn i indiány. Co se na soše nachází ještě zvláštního je dvojitá sekera, na opasku je sluníčko velice stylizované. A on měl být také bohem slunce a slunovratu,“ popsal akademický sochař Miroslav Machala.

Instalace sochy Radegasta v pražské zoo u výběhu vlků|foto: Martin Smrček, Zoo Praha

Původního Radegasta vztyčil Albín Polášek na vrcholu Radhoště v roce 1931. Autor odlil z umělého kamene, takzvané terakoty, dvě sochy, na které přispěli američtí krajané. „Ještě dodnes se nachází druhá socha od pana Poláška v zoologické zahradě v Praze – Tróji,“ říká sochař, který se podílel na výrobě kopie původní sochy. Replika je žulová a stojí na Radhošti od konce devadesátých let.

Životům valašských umělců se vsetínský nakladatel Dalibor Malina. Radegast je podle něj nejznámějším Poláškovým dílem v Česku. „Symbolizuje mnoho myšlenek, které souvisejí s našimi národními dějinami,“ vyzdvihl Malina. Na Radhošti stojí i další dílo Albína Poláška – bronzové sousoší Cyrila a Metoděje. Ti podle legendy nechali strhnout pohanskou modlu na místě, kde dnes stojí Radegast. Jeho autor se narodil před 140 lety.