„Odškodnění od Ruska není reálné, alespoň ne za Putina,“ říká novinářka Petra Procházková, která byla dlouhodobou zpravodajkou v Moskvě
Odškodní někdy Ruská federace pozůstalé a další poškozené obyvatele z obcí kolem areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly dva sklady munice? A jak ruská média interpretují nejnovější informace o ruských agentech, kteří mají podle zjištění českých tajných služeb výbuchy na svědomí? Těmto a dalším tématům se v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín věnovala novinářka Petra Procházková, která se dlouhodobě zabývá děním v Rusku.
Součástí doslova mezinárodního dění se v těchto dnech znovu dostala obec Vlachovice-Vrbětice na Zlínsku. A to poté, co o víkendu čeští představitelé oznámili, že do výbuchů vrbětických muničních skladů v roce 2014, kdy zemřeli dva lidé, byli zapojení agenti ruských zpravodajských služeb.
Petra Procházková v rozhovoru prozradila, že v souvislosti s Ruskem byla nejvíc překvapená celkem třikrát: v roce 1994 při útoku na Čečensko, v roce 2014 při anexi Krymu a nyní v souvislosti s Vrběticemi. „Ne, že by toho Rusko nebylo schopno, ale nedošly mi souvislosti, které by Vrbětice mohly mít v kontextu s ruskými zájmy,“ říká.
Ohledně oznámení české vlády o účasti Ruska na výbuších bylo podle ní nezvyklé, že se odehrálo v sobotu odpoledne a že bylo podáváno jako hotová věc, tedy jako už v podstatě vyšetřený případ.
Na otázku "jestli a co by mělo být odtajněno" Petra Procházková uvedla: “Měli by odtajnit to, co odtajnit mohou a co by přesvědčilo českou i mezinárodní veřejnost, že to není vycucané z prstu.“ Chápe ale zároveň, že vše zveřejnit nelze. „Od toho jsou tajné služby tajné, že ne všechno zveřejňují,“ dodává Procházková.
A je podle ní možné, že se právě takto ruští agenti mohli pohybovat v obcích kolem vrbětických muničních skladů, aniž by si jich někdo všimnul? Na tuto otázku odpovídá: „Dnes to nebudí pozornost, když slyšíte na ulici ruštinu. Takže možné to je.“
Čtěte také
Podle Petry Procházkové není reálné, aby pozůstalé po dvou zemřelých pracovnících muničních skladů a další poškozené obyvatele a podnikatele z okolních obcí odškodnila Ruská federace. K tomu říká: „Reálné to není, alespoň ne po dobu vlády prezidenta Putina.“
Současné zmrazení česko-ruských vztahů podle ní zasáhne především novináře a obchodníky, kteří by chtěli do Ruska jet. Ruská strana bude pečlivě vybírat, komu vízum udělí a komu ne.
Petra Procházková se ve své práci věnuje hlavně Rusku. Proto ví, jak celou tuto kauzu interpretují ruská média a hlavně jak ji vnímají běžní lidé v Rusku. Na toto téma prozradila, že reakcí je v médiích málo a jednoznačná interpretace je, že Česko je ovlivněno Amerikou. Občas je součástí komentářů i zesměšňování Čechů a srovnání se Švejkem. Pro běžné lidi to podle ní není úplně stěžejní téma, většinou mají názor podle toho, jestli jsou voliči Putina.
Poslechněte si celý rozhovor.
Petra Procházková
Novinářka Petra Procházková v devadesátých letech dlouhodobě působila jako zpravodajka Lidových novin v Moskvě, než ji Rusko v roce 2001 ze země vypovědělo. Byla také zpravodajkou v řadě válečných konfliktů v Asii i Africe. Nyní je redaktorkou zahraniční redakce Deníku N.
Související
-
Špatné vzpomínky, nulové odškodné. Takový je v mysli občanů Vrbětic podzim 2014
Kdo chtěl a věděl kudy, do areálu muničního skladu se dostal, říkají někteří lidé z Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku. V reportáži znovu vzpomínají na události z roku 2014.
-
Vzpomínky hasičů na zásah při výbuších ve Vrběticích (aktuální rozhovory)
Nejdelší v historii Česka. Takový byl zásah záchranných složek v areálu muničních skladů ve Vrběticích. Poslechněte si vzpomínky hasičů, kteří zasahovali v době výbuchů.
-
Starosta Vlachovic-Vrbětic k zprávě o účasti ruských agentů na výbuchu munice (rozhovor)
Rozhovor se starostou Vrbětic Zdeňem Hověžákem ve večerním vysílání Radiožurnálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.