OBRAZEM: Křehká krása ze Vsetína putuje i do daleké Indonésie

Foukané vánoční ozdoby ze Vsetína míří v těchto dnech do celého světa. Tamní družstvo Irisa udržuje jako jedno z mála v Česku tradici ruční výroby skla. Zaměstnává přitom vysoký podíl zdravotně postižených. Letos se objeví valašské baňky například v Saudské Arábii.

Mistrová Milena Daňková pracuje v Irise už třiadvacet let. Což je o to obdivuhodnější, že ač jsou vánoční ozdoby nesmírně křehké, jejich zrod představuje namáhavou fyzickou práci v horkém a hlučném prostředí.

Příprava základu pro foukanou baňku.|foto: Roman Verner

„Člověk si zvykne. Kdyby mě to nebavilo, tak bych tu nebyla,“ směje se mistrová a hned předvádí, jak vzniká základ baňky. Denně jich vyfoukne v průměru čtyři stovky.

Mistrová Milena Daňková nahřívá materiál.|foto: Roman Verner

Vyfouknutím základního tvaru ozdoby ale cesta nekončí. „Po vyfouknutí se dovnitř vstříkne tekuté stříbro, ozdoba se zevnitř postříbří. Potom se každá ozdoba ručně v jarové vodě umyje a ponoří se do lázně, do barvy a potom pokračuje do malírny, kde se ručně zdobí,“ popisuje vedoucí závodu Vlastimil Juřička.

Sušení barvených baněk.|foto: Roman Verner

Za sezónu vyrobí v družstvu Irisa průměrně 600 tisíc. I když někdy směřují do exotických zemí jako je Thajsko, Indonésie nebo Saúdská Arábie, hlavním cílovým trhem je Evropa.

Podle Pavly Holčákové, která dekorace ručně zdobí, jsou letošním trendem jednodušší vzory, matná povrchová úprava a pastelové barvy.

Letošním trendem ozdob jsou dětské hračky.|foto: Roman Verner

Právě zdobí ozdobu pomocí stavařského tmelu. „Je to podobné, jako když se zdobí perníky. V pytlíčku mám stavařský tmel, kterým vytvořím dekor, a ten se zasypává různě barevnými posypy. Vzniká tak reliéfní dekor,“ popisuje.

Než se taková jednodušší baňka dostane z expedice, projde až čtrnácti rukama zdejších pracovnic.