Takové památky jsou jenom tři v Evropě. Barokní hřbitov ve Střílkách má i deset metrů vysoké zdi a unikátní systém odvodnění

Jediná v Česku a jedna ze tří v Evropě, tak výjimečná je barokní památka z první poloviny 18. století, která je architektonickou chloubou obce Střílky na Kroměřížsku.

Je to barokní hřbitov, určitě jste o něm už slyšeli. Přiznám se, že jsem trochu váhala, jestli právě v letním období je vhodné mluvit o místě posledního odpočinku, ale pak jsem si řekla proč ne a zároveň jsem si uvědomila, kolik úsilí už stála záchrana tohoto jedinečného díla, které vzbuzuje pozornost oborníků a přitahuje turisty, a to dokonce i zahraniční.

Nejdříve připomenu základní historický údaj. Barokní hřbitov ve Střílkách nechal v letech 1730 – 1743 postavit majitel stříleckého a tovačovského panství Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu. Myslíte si správně, pokud vás napadlo, že patřil do rodu, který vlastnil i buchlovické panství. Tenhle Amand Antonín, byl údajně synovec Amanda Ferdinanda Petřvaldského. Strýčka napadlo, že ve Střílkách by mohl být hřbitov s kaplí, kde by pak odpočívali členové rodu.

Uskutečnění myšlenky se ujal až zmíněný Amand Antonín, zda jeho strýček ještě žil, se mi nepodařilo zjistit, a taky to není tak důležité, jako stavba samotná. Má totiž originální systém na odvádění přebytečné vody z areálu a hlavně k urychlení tlení pohřbených těl. Za autora projektu je pokládán stavitel Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu.

Aby na tehdejší dobu unikátní systém fungoval, musela být nejdříve vytvořena vyvýšená terasa. Celý prostor určený pro výstavbu hřbitova se tak dostal několik metrů nad okolní terén. Vznikla plocha o rozloze přibližně dva tisíce čtverečních metrů. Byla obehnána mohutnou základovou zdí ve tvaru čtverce s vykrojenými rohy, ty byly nahrazeny dovnitř vklenutými oblouky – což je typický znak barokního slohu.

Zeď z pískovcových kvádrů je místy až deset metrů vysoká. V uměle vytvořeném násypu celého prostoru hřbitova byl vybudován systém drenážního odvodnění, vedl do obvodových zdí. Bylo to sice unikátní zařízení, ale na první polovinu osmnáctého století i velmi náročné na realizaci. To se taky brzy odrazilo na technickém stavu celého areálu.

Zejména pak v 19. století nastaly obrovské problémy se statikou obvodového zdiva. Záznamy o tom jsou i v archivních dokumentech o stavbě. Byla občas „nějak“ opravena, ale hlavní problém se nepodařilo odstranit. Koncem 20. století byl stav hřbitova označen jako havarijní. V té době vzniklo taky občanské sdružení na jeho záchranu.

Z nejhoršího se areál dostal až po roce 2000. Podařilo se zabezpečit statiku celé stavby a také vyřešit zavlhčení a odvodnění hřbitova. Velmi tvrdý oříšek i při současných možnostech. Tým odborníků nakonec dokázal znovu obnovit původní systém. Aby fungoval, tak jak měl, musela být do obvodové zdi navrtána další soustava odvodňovacích kanálků. Tím je zajištěno kompletní odkanalizování celého areálu hřbitova. Záchranné práce tím ovšem neskončily. Tato část rekonstrukce byla jedna z nejdůležitějších.

V únoru roku 2010 byl střílecký barokní hřbitov zapsán na seznam národních kulturních památek. Jedinečný je nejenom po technické stránce, ale má také mimořádnou uměleckou hodnotu. Po celém obvodu ho zdobí barokní sochy a pozornost si zaslouží i kaple, která celý areál uzavírá.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.