Nejstarší, nejoriginálnější, nejzajímavější osud. Rozhleden v kraji přibývá, je jich už třicet

10. duben 2018
Rendez-vous
Na hradě Buchlov je nejstarší rozhledna

Proč lidé stavěli a staví rozhledny? Důvody k budování vyhlídkových míst byly od nepaměti většinou ryze pragmatické.

Lidé z nich pozorovali pohyb zvěře v okolí, ale také dění v krajině, to kvůli bezpečnosti. Ve středověku si vrcholky hor vybíraly šlechtické rody k zakládání kamenných sídel.

Žádné se v té době neobešlo bez věže s pozorovatelnou. V 19. století lidé dali vyhlídkám a rozhlednám další roli. Stavěli je v komponovaných krajinách, aby se mohli kochat pohledem na krásu, kterou vytvořili. Historikové a badatelé se domnívají, že právě to mohl být jeden z impulsů pro vznik organizované turistiky, díky níž pak vyhlídky, rozhledny, rozhledničky, můstky a další vyvýšené body vyrůstaly jako houby po dešti.

Nejstarší je na hradě

V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech regionu. A nyní se zaměřila na rozhledny.

I ve Zlínském kraji je už dost takových staveb a stále se budují nové. Nyní je jich třicet.

Nejstarší je věž hradu Buchlov. Krásný rozhled do krajiny z jednoho z nejvyšších bodů Chřibských vrchů nabízí už sedm století. Věž je součástí nejstaršího bloku hradu a byla postavena v polovině 13. století. Za husitských válek sloužil hrad jako pevnost a využíval ho král Zikmund jako základnu pro tažení proti husitům.

Hrad Buchlov má nejstarší rozhlednu

Žádným vojskům, která na něho útočila, se ho nepodařilo dobýt. Věž je v nadmořské výšce 552 metrů a je vysoká 26 metrů. Kromě části Chřibů je možné pozorovat Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy a za dobré viditelnosti je vidět i Pálava, rakouské pohraničí nebo Strážovské vrchy u Trenčína.

Druhé rozhlednové nej je nejpohnutější osud. Ten měla rozhledna na svatém Hostýnku ve výšce 734 m nad mořem. Základní kámen k její stavbě položil roku 1897 císař František Josef I. při pobytu v regionu v rámci vojenského cvičení. Určitou dobu nesla také jeho jméno. Ve stavbě válcového tvaru je i kaple. Rozhledna byla původně 29 metrů vysoká, dnes má 15 metrů. Objekt devastovaly klimatické podmínky. A po druhé světové válce i provoz vojenského vysílače, který byl umístěn do kaple.

Nejoriginálnější je na Brdu

Třetí nej kategorii rozhleden ve Zlínském kraj je originalita. Tento titul patří kamenné rozhledně na nejvyšším vrchu Chřibů Brdu v nadmořské výšce 588 metrů. Objekt vysoký necelých 24 metrů je dílem architekta Svatopluka Sládečka. Nejenomže je první kamennou rozhlednou postavenou u nás po roce 1945, ale udivuje i originálním tvarem. Připomíná totiž pětistupňový dalekohled.

Navíc je postavená metodou kyklopského zdiva, což vyvolává dojem, že jde o historickou stavbu, přitom stojí pouhých 14 let. Z vyhlídkového ochozu je vidět široko daleko a pocit dálek umocní ještě vždy přítomná a nepřeslechnutelná zvuková kulisa, meluzína.

Rozhledna na Brdu