„Ne“ není konec světa. Proč odmítnutí bolí a jak ho proměnit ve výzvu
Odmítnutí bolí, protože naráží na naši základní lidskou potřebu přijetí a sounáležitosti. Terapeut Adam Schmidt Na pohovce Jožky Kubáníka vysvětluje, proč si odmítavé reakce nebrat osobně a jak v nich najít pozitiva.
Odmítnutí je přirozenou součástí života, se kterou se potkáváme od dětství až do stáří. Přesto nás pokaždé dokáže zaskočit a zranit. Podle terapeuta Adama Schmidta je to dáno tím, že jako sociální bytosti toužíme být přijímáni a milováni. Odmítnutí jde přímo proti této touze a často bolestivě zasahuje naši sebehodnotu. Máme pak tendenci sklouzávat k negativním scénářům. Ale: Pokud mě šéf odmítl povýšit nebo mě partner opustil, musí to nutně znamenat, že jsem neschopný nebo nedostatečný.
V takových chvílích je klíčové si uvědomit, že odmítnutí nedefinuje naši osobnost. Často je pouze výsledkem toho, že se naše nabídka v danou chvíli nepotkala s potřebami druhé strany. Adam Schmidt upozorňuje, že se v reakcích na „ne“ často nevědomě řídíme obrannými mechanismy, které jsme si vytvořili v dětství – někdo útočí, někdo vydírá a jiný raději ze vztahu uteče dřív, než by mohl být odmítnut. Právě tento „útěk předem“ je pastí, která nám brání zažít pozitivní zkušenost, protože se dopředu vzdáváme možnosti, že věci dopadnou dobře.
Jak tedy odmítnutí zvládnout? Dá se reakce na odmítnutí trénovat? A může být odmítnutí i užitečné? Odpovědi na tyto a další otázky si můžete poslechnout v rozhovoru Jožky Kubáníka s terapeutem Adamem Schmidtem.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
