Naše vůně o nás prozradí řadu věcí. Koho jsme potomkem, jak se stravujeme, ale i to, jak jsme na tom se zdravím
Tělesná vůně je stejně jako otisky prstů u každého člověka jedinečná. Odborníci říkají, že jde o tak zvaný pachový podpis. Jediní lidé, kteří mají vůni téměř identickou, jsou jednovaječná dvojčata. I to prozradil host Dopoledního Regionu doc. Mgr. Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Naše tělesná vůně je přitom do značné míry dědičná. Za určitých okolností je tedy možné poznat, kteří lidé patří do jedné rodiny. Naši vůni pak ale ovlivňuje řada dalších faktorů. Mimo jiné například to, co jíme. „Naše vůně se skládá z více než tisíce různých chemikálií. A proto se mění podle toho, co konzumujeme,“ říká Jan Havlíček.
Kromě toho se náš tělesný pach mění i v průběhu našeho života. Všechna čerstvě narozená miminka krásně voní, ale přitom dostatečně různorodě, aby každá maminka bezpečně poznala to svoje. „V průběhu puberty se ale naše tělesná vůně naprosto radikálně promění. A navíc se v tomto období začíná objevovat velký rozdíl mezi vůní chlapců a dívek,“ vysvětluje Jan Havlíček. A pak se podle jeho slov lidská vůně hodně mění během stárnutí.
Tělesný pach dokáže vypovídat i o některých vlastnostech člověka. A tak je logické, že člověka, se kterým se potkáme, odhadujeme nejen podle jeho vystupování, mluvy a jeho vzezření, ale i podle toho, jak je cítit. A můžeme svým způsobem i vycítit, jakou má náladu, protože i jeho momentální rozpoložení ovlivňuje jeho tělesný pach.
A naše vůně vypovídá v neposlední řadě i o našem zdravotním stavu. „Diagnostika na základě tělesné vůně je známá už od starověku. Například perský lékař Avicenna napsal celé pojednání o tom, jak rozlišovat různé infekce na základě toho, jaký má ten nemocný tělesný pach,“ říká Jan Havlíček.
A jak ovlivňuje tělesná vůně mezilidské vztahy a jakou roli hraje při výběru životního partnera? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
