Na Zlínsko cestují italské nebo izraelské páry za umělým oplodněním

26. květen 2006

Turistika je každým rokem diferencovanější. Jednou z těch nejzajímavějších odnoží je takzvaná IVF turistika, tedy cestování za umělým oplodněním. Zjednodušeně řečeno, neplodné páry ze zemí, umělému oplodnění nepříliš fandící, jezdí do států, kde tento problém nezažívají. Z rostoucím zájmem zahraniční klientely se tak chlubí i česká a moravská centra reprodukční medicíny.

Například ve Zlíně letos přivedli lékaři do jiného stavu ženu z Tahiti a doslova exodus do Zlína teď zahájily italské páry. "Jedním z velkých důvodů je přísné zákonné omezení v Itálii. Jsou tam přísné regulace toho, co se dělat může a nemůže a hlavně je tam silný vliv církve," uvádí ředitel zlínského Centra reprodukční medicíny David Rumpík.

Co se týče dění v Itálii, tak je tam například zakázáno mražení embryí, darování vajíček či spermií a jsou povoleny pouze jednoduché techniky umělého oplodnění. "Takže u nás přibývá párů, potřebujících právě složitější výkony, které jim zákony v Itálii absolvovat nedovolují. U nás v Centru míváme tak dva až tři páry za měsíc, " říká ředitel Rumpík. I s ohledem na nízkou cenu je ale většina klientů velice spokojená.

Kromě italských párů tvoří další část klientely také izraelské páry. "Tady je podobná problematika jako v Itálii, jelikož spoustu výkonů je tam ze zákona nemožné absolvovat. My jim říkáme IVF turisté, protože jezdí za léčbou do zemí, kde je povoleno to, co je u nich doma zakázáno.

Jedním z problémů, se kterými se ale v Centru reprodukční medicíny setkávají, je nedostatek dárců spermií. "Z deseti mužů, kteří za námi přijdou, jsou použitelní tak dva až tři. Co se týče dárkyní vajíček, tak jsme na tom trochu líp. Zhruba do čtvrt roku je každá pacientka, která potřebuje vajíčko, zařazena do programu darovaného vajíčka," doplňuje ředitel zlínského Centra reprodukční medicíny David Rumpík.

autor: pes
Spustit audio