Na severním okraji Vysočiny roste les unikátní borovice lánské. Stromy se přizpůsobily sněhu i vodě
Na hranici Vysočiny a Pardubického kraje, v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, roste les borovic, na kterém je vidět, jak se příroda dokáže poprat s nepříznivými podmínkami. Zdejší stromy se prostě přizpůsobily zimě, vodě i sněhu. Dnes touto jedinečnou lokalitou vede naučná stezka.
„Je to náhorní ekotyp borovice. Má úzkou, vysoko nasazenou korunu,“ popisuje zvláštní strom revírník Marek Půlpán. Lokalita Lány patří mezi nejchladnější oblasti na Českomoravské vrchovině a tradičně rostlá borovice by neunesla těžké nánosy sněhu. Strom se tak zdejším podmínkám přizpůsobil. Je úzký, vysoký, s korunou kuželovitého tvaru.
Oproti nám běžně známé borovici má ta lánská také kvůli podzemní vodě i mělčí kořeny. A její kmen není křivolaký, ale zcela přímý. „Borka je jinačí, je mělce rozpraskaná a deskovitě odlučivá,“ popisuje revírník. To znamená, že lodičku si z této kůry nikdo nevyrobí. Na nízkých mladých borovičkách je také vidět, že je koruna mnohem řidší.
Naučná stezka Borovice lánská je dlouhá asi tři kilometry a vede po pevných cestách, po kterých bez problému projedou i cyklisté. Na jednotlivých informačních tabulích se turisté dozvědí nejen zajímavosti o samotné borovici, ale i o okolní přírodě. Na první pohled návštěvníka lesa například zaujme vysoké borůvčí, které je známé mimo jiné z Třeboňska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
