Na pohovce Jožky Kubáníka: O budoucnosti

V sobotu 25. června 2022 byla na rozhlasové pohovce řeč o budoucnosti. Pozvání přijala učitelka Helena Tomaňová a také zpěvák Mirai Navrátil, jehož křestní jméno v překladu z japonštiny znamená právě "budoucnost".

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.

Fejeton Jožky Kubáníka: O budoucnosti

Blíží se konec školního roku, a když posledního června potkáte někde na ulici paní obloženou květinami, které navíc z tašky čouhají bonboniéry a čokolády, můžete si být jistí, že je to učitelka a že je to navíc učitelka oblíbená, protože kdo by dával kytky, bonboniéry a čokolády někomu nesnesitelnému.

A pak paní učitelky a páni učitelé přijdou domů, kytky uloží na vázy, ale protože je jich opravdu moc, tak některé i rozdají, jelikož tolik váz doma nemají a kupujte si vázy jen proto, že jednou v roce dostanete desítky gerber a tulipánů. A pak si ty paní učitelky a páni učitelé natáhnou nohy a dají se do vyprávění, co ten rok zažili a těší se, že si během prázdnin odpočinou a nebudou muset na všechny ty snaživé holčičky, nezvladatelné chlapečky a vůbec spoustu různých povah dětí myslet.

Jako moje kamarádka Lenka, která mi vyprávěla, jak v hodině matematiky pozorovala dvě dvanáctileté dívenky, kterak si mezi sebou předávají lísteček. A protože rušily ostatní děti, tak jim to psaní zabavila a řekla, že je číst nebude, jelikož ctí listovní tajemství a že jim je vrátí na konci hodiny. Načež jedna ze slečen suverénně řekla, že si může klidně počíst, a tak Lenka papírek rozbalila a tam stálo: „Chtěla bych tetování.” „To jsi frajerka.” „Nebude to bolet?” „Záleží na tom, kde by sis to chtěla nechat udělat.” „Nejradši asi v Praze.” A pak Lenka spráskla ruce a se zadržovaným smíchem, aby neztratila autoritu, prohodila: „Milé děti, kam tohle spěje? Vždyť jste naše budoucnost!”

A mě při té příležitosti napadlo, že budoucnost je dobré téma na moji rozhlasovou pohovku, a tak si na ni pozvu ty, kteří k ní mohou něco říct. Prvním hostem bude - ano, nabízí se to - paní učitelka. Jmenuje se Helena Tomanová a je z těch učitelek, které mají květin a čokolád plný byt, protože ji děti milují a říkají o ní, že je nejlepší učitelkou na světě. A druhým hostem bude sympatický mladý muž, který má budoucnost napsanou v občanském průkazu, protože se tak jmenuje. Zpěvák, kytarista a úspěšný tanečník soutěže Star Dance - Když hvězdy tančí Mirai Navrátil totiž dostal od japonské maminky a českého tatínka japonské jméno, které skutečně znamená budoucnost. Tak se i na ni zeptám.

Doufám, že i vy přisednete na mou rozhlasovou pohovku k pohodovému sobotnímu poslechu. Těším se na vás.

Jožka Kubáník

Jaké bude téma příštího pořadu a na které hosty se můžete těšit? To se dozvíte už příští středu ve Slováckém deníku, který vám mimo aktuální regionální zpravodajství pravidelně nabízí fejetony Jožky Kubáníka k jednotlivým pořadům. 

autoři: Jožka Kubáník , Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová