Meruňková jádra vás můžou i otrávit. Nepodlehněte šarlatánům

Zdroj kyanidu jako obrana před býložravci

Jadérka meruněk, ale i dalších plodů příbuzných rostlin (např. mandle či jádra broskví), obsahují látku nazvanou amygdalin, která patří mezi tzv. kyanogenní glykosidy. Rostliny vytvářejí tyto látky patrně proto, aby hořkou chutí svá semena ochránila před mlsnými býložravci. Amygdalin se v zažívacím traktu působením střevní mikroflóry nebo kyselého prostředí může měnit v kyanovodík.

Ten je silně toxický, působí jako tzv. enzymatický jed, který blokuje dýchací enzymy v mitochondriích, které jsou zdrojem energie v buňkách. Kyanovodík je asi nejznámější jakožto látka, která zabila několik milionů lidí v nacistických vyhlazovacích táborech, když se uvolňovala z Cyklonu B v plynových komorách. Kyanovodík byl také hlavním zabijákem v případě největší průmyslové katastrofy -  havárie chemičky firmy Union Carbide v indickém Bhópálu v roce 1984.

Pozor na otravu!

Obsah amygdalinu v hořkých mandlích nebo v čerstvých meruňkových jadýrkách je tak velký, že už konzumace poměrně malého počtu může vést k příznakům otravy, jako jsou nevolnosti, horečka, bolesti hlavy, nespavost, žízeň, bolesti kloubů a svalů atd. V nejhorším případě může otrava vést až ke smrti.

Odborníci varují, že smrtelná dávka kyanidu se pohybuje mezi 0,5 až 3,5 miligramy na kilogram tělesné hmotnosti. Bezpečnou jednorázovou dávku kyanidu odborníci Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovili na 20 mikrogramů, což je 25krát méně než nejnižší známa smrtelná dávka. Vzhledem k obsahu amygdalinu v meruňkových jádrech to podle odborníků znamená, že dospělí by mohli sníst asi 3 malá jadérka, aniž by překročili bezpečnou dávku. Ale v případě malých dětí může stačit už polovina jednoho malého meruňkového jadérka, aby byla překročena dávka považovaná na bezpečnou.

Amygdalin – jeden z vitaminů a lék proti rakovině?

První informace o tom, že byl amygdalin zkoušen jako údajný lék proto rakovině, pocházejí z carského Ruska z poloviny 19. století. O velkou popularitu amygdalinu se zasloužil především americký biochemik Ernst Krebs, který ho nejen propagoval jako údajný lék proti rakovině, ale také ho zařadil mezi vitaminy a prosazoval pro něj označení B17. Prosazoval teorii, že rakovina je údajně projevem nedostatku tohoto „vitaminu“ v těle. Dokonce byla syntetická forma amygdalinu patentována a vyráběna ve velkém pod názvem laetril.

Nicméně vědecké studie později vyvrátily, že by amygdalin měl v lidském těle nějakou funkci, a proto není řazen mezi vitaminy. Co se týče možného protinádorového účinku amygdalinu, ten naznačovaly některé laboratorní studie na buněčných kulturách a modelech. Výsledky následných pokusů na zvířatech byly nepřesvědčivé. Americký National Cancer Institute uvádí, že vhledem k výsledkům klinických studií u lidí nebyla tato látka po léčbu rakoviny povolena. Někteří odborníci dokonce považují propagaci amygdalinu/laetrilu jako údajného léku proti rakovině za jeden z nejrozšířenějších příkladů šarlatánství v medicíně.

Meruněk není třeba se bát

Pokud jíte samotnou dužinu meruněk, pak to pro Vás zdravotní riziko nepředstavuje, neboť amygdalin je obsažen v jadérku odděleném od plodu tvrdou peckou. Ale problém může nastat v případě čerstvě vylisované meruňkové šťávy z celých plodů nebo v případě meruňkového kompotu z nevypeckovaného ovoce.

Pozor na prodejce meruňkových jader!

Přesto, že se údajný protinádorový účinek amygdalinu nikdy neprokázal, na internetu i v kamenných obchodech lze běžně meruňková jádra zakoupit v nejrůznějších baleních a za nejrůznější ceny. Slušní obchodníci alespoň varují před rizikem spojeným s obsahem amygdalinu a intoxikací kyanidy. Nicméně se lze setkat i s tím, že prodejci doporučují sníst dospělým každý den 10 meruňkových jader a v případě nemocných s rakovinou dokonce 60 jader denně. V takovém případě dochází k mnohonásobnému překračovaní bezpečné dávky.