Masarykova univerzita vznikla jako konkurence pražské Karlově univerzitě. Jako jediná má své stálé vědecké pracoviště na Antarktidě
Vysoká škola sídlící v Brně nenese jméno našeho prvního prezidenta náhodou. Tomáš Garrigue Masaryk už od konce 19. století prosazoval názor, že aby čeští vědci dosáhli smysluplného rozvoje, potřebují se pohybovat v konkurenčním prostředí.
Pražská Karlova univerzita byla dlouho jedinou na našem území a tak se začalo hledat město, kde by mohla vzniknout druhá česká univerzita.
Teprve po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa nastaly roku 1919 vhodné podmínky pro založení univerzity nesoucí jméno muže, který měl na jejím založení zásadní podíl. Zpočátku měla Masarykova univerzita čtyři fakulty – právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou. Na Veveří se dokonce začal budovat nový univerzitní areál, ze kterého však byla dokončena pouze budova právnické fakulty.
V období komunistické totality byla škola nuceně přejmenovaná, od roku 1990 však opět nese název Masarykova univerzita a v současnosti má 10 fakult. Jako jediná z českých vysokých škol má své stálé vědecké pracoviště na Antarktidě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
