Majitelka pelhřimovské Staré pošty žije padesát let v Německu. Stále tu ale má přátele a dům opravuje
V ulici Příkopy v Pelhřimově stojí dům, který je doslova vrostlý do starých městských hradeb. Jeho součástí je dokonce i stará bašta.
V osmnáctém století tam bývala pošta s konírnou, ve dvacátém tam pak až do zestátnění majetku podnikala rodina předků současných majitelů. Dnes se snaží Starou poštu znovu oživit.
Spolumajitelkami členitého objektu, na kterém je dodnes nápis Restaurace Stará pošta jsou sestry, které žijí od roku 1968 v Německu. Dům zdědily po rodičích, kteří ho restituovali na začátku devadesátých let minulého století, a provozovali v něm restauraci a diskotéku. Dnes je Stará pošta zavřená, a Jana Jahn, jedna z majitelek, řídí rozsáhlou rekonstrukci. V době, kdy je v Čechách, v domě žije, a ráda vzpomíná na časy, kdy tu žila jako dítě.
Babička musela v krejčovství zaměstnat všechny své sestry
Stará pošta je zakomponovaná do městského opevnění, a její část nese středověké prvky. „Polovina čtrnáctého století. V tu dobu už to tady existovalo,“ říká Jana Jahn, a ukazuje na staré zdivo bašty s okénky střílen. V této části budovy, a také v prostorách bývalé restaurace jsou dodnes mohutné klenby. „Když to tatínek měl zase zpátky, tak tady měl ryby. Nechal je tady vždycky krásně vyplavit, aby líp chutnaly,“ vzpomíná s úsměvem Jana Jahn. V místnosti vedle restaurace Jana Jahn vypráví o podnikání své babičky. „Dostala od tatínka dům, a její úkol byl zaměstnávat sestry,“ říká. Řeč je o dvacátých letech minulého století, a ona dáma ve svém krejčovství skutečně dala práci pěti sestrám.
Velký sál byl modlitebnou, knihovnou i diskotékou
Ve druhé části budovy, rozdělené průjezdem, jsou obytné místnosti, které Jana Jahn využívá, ale i velký sál, který byl k domu přistavený v devatenáctém století. „Tady vidíme všude okna a dveře po mém pradědečkovi,“ ukazuje Jana Jahn. „Ten velký sál byl podle knih částečně knihovna, modlitebna, pradědeček tam měl nábytek, a tatínek z toho udělal diskotéku,“ vyjmenovává majitelka domu. Ještě přesně neví, jak prostory bývalé restaurace, ale i sálu po rekonstrukci využije. „Uvidíme, jestli se někdo najde. Sama to vést nechci,“ říká s úsměvem vitální žena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.