SERIÁL

Linka 155: První pomoc podle starých pravidel může i zabíjet

Nová speciální sanitka pro přepravu předčasně narozených dětí

Pravidla toho, jak správně poskytnout první pomoc, se mění každých pět let. Jak je to nyní? A jak používat takzvané defibrilátory?

V základech první pomoci se dlouhá léta ve škole učívalo vedle srdeční masáže i dýchání z úst do úst. Ovšem to bylo kdysi, dnes už odborníci doporučují dýchání z úst do úst používat pouze u dětí.

15.5. slaví záchranáři v celé republice den čísla 155. Při této příležitosti Český rozhlas Brno odvysílal miniseriál týdne a na našem webu teď přinášíme několik důležitých informací, jak na první pomoc. Věříme, že naše rady nebudete potřebovat, ale je to právě léto, kdy se znalost první pomoci hodí.

Vždy volejte 155 i operátor zachraňuje životy

Pravidla první pomoci se mění každých 5 let. Dnes platí, že základ je zavolat linku 155, kde Vám už operátor pomůže a hlavně pošle pomoc. Podle doktorky Barbory Truksové je jen málo stavů, kdy je nutná asistence člověka přímo na místě.

„Nemůžete člověka nechat vykrvácet, nemůžete ho – pokud je v bezvědomí a nedýchá - neresuscitovat a nemůžete člověka v bezvědomí nechat ve špatné poloze, aby nemohl dýchat. Toto jsou 3 situace, kdy je zapotřebí přímý zásah zachránce přímo na místě,“ upřesňuje.

Resuscitace

Jako první najdeme-li člověka ležícího a bezvládného, tak se pokusíme zatřást s ním lehce za ramena a oslovit ho. „Pokud nereaguje, tak musíme zjistit, jestli dýchá.  Zakloníte mu hlavu tak, aby brada směřovala vzhůru a pokud zjistíme, že nedýchá, tak se volá linka 155 a zahajuje se resuscitace,“ vyjmenovává Truksová. Důležité je pořadí, první se volá záchranná služba a pak až se resuscituje.

DEN ČÍSLA 155

Přijďte oslavit Den linky 155 a to stylově 15.5. od 10 do 18 hodin v Brně na Malinovského náměstí. Čeká vás spousta zábavy, ukázka nejmodernější záchranářské techniky a kurzy první pomoci s ukázkami automatizovaného externího defibrilátoru, kterých je po jižní Moravě už několik desítek a zachraňují životy, aniž by byl na místě lékař.

Pokud to do Brna máte daleko, tak se také otevřou brány stanic záchranné služby Bohunice, Ponava, Černovice, Ivančice, Tišnov, Znojmo, Hrušovany nad Jevišovkou, Šumná, Kyjov, Hodonín, Veselí nad Moravou, Břeclav, Vyškov, Blansko, Boskovice a Velké Opatovice.

Resuscitace se provádí tak, že si kleknete vedle zraněného člověka. Doprostřed hrudníku položíte ruce a stlačujete do hloubky 5-6 centimetrů a to rychlostí 1-2 stlačení za vteřinu, címž se dostanete na rychlost 100-120 stlačení za minutu. Je to práce velmi náročná, takže pokud už jste sami na hranici vyčerpání, tak počkejte chvíli a pak pokračujte do příjezdu záchranné služby.

AED defibrilátor, který obslouží i laik    

Desítky životů zachránila i relativní novinka: AED neboli automatizovaný externí defibrilátor. Tyto přístroje jsou umístěny na veřejných místech a označuje je znak s bílým srdcem v zeleném poli a zeleným bleskem uvnitř.

Zařízení lze najít na ulicích, v supermarketech, na sportovištích nebo v různých institucích. Desítky těchto přístrojů po Brně a celé jižní Moravě urychlují resuscitaci a zachraňují život i jeho kvalitu. Každou minutou klesá šance na přežití o deset procent.

Po pěti až šesti minutách od zástavy totiž odumírají mozkové buňky a člověk může mít trvalé následky i když se ho podaří oživit. AED ale není k volnému použití. „Celý systém takzvaného first respondera – u nás volně přeloženo prvního kdo je po ruce – funguje tak, že zavolá-li někdo linku 155 a ohlásí srdeční zástavu, tak je upozorněn nejbližší člověk se zařízením AED, aby ihned šel na konkrétní místo. Může se také stát, že zachránce se nachází poblíž nějakého zařízení AED na ulici, který je uzavřený v kódované skříňce. Operátor tak zachránce k této skříňce pošle a sdělí mu kód. A pak už zachránce postupuje podle návodu, který mu operátor řekne a k tomu ho navádí i přístroj, který je stavěný na to, aby mohlo ovládat i úplný laik,“ popisuje doktorka Barbora Truksová.

Je jednou z těch, kdo za systém AED a First responder v Jihomoravském kraji dostali zlatý záchranářský kříž. AED už zachránil život desítkám pacientů. Nejvíce jich je ve věku 40-50 let, nicméně AED už zachránilo život šestnáctileté dívce nebo jednadvacetiletému muži. Díky přednemocniční péči u nás a i tomuto systému má člověk v České republice nejvyšší šanci na světě, že přežije srdeční infarkt.

Co víte o dospělých, zapomeňte u dětí

V případě resuscitace neplatí, že dítě je malý dospělý. Proto i postupy u záchrany dítěte jsou jiné. „Většinou totiž děti jsou zdravé a ta příčina zástavy srdce není v tom, že by se srdíčko zastavilo samo od sebe – čili že by dítě dostalo infarkt – ale většinou je to nějaký problém s dýcháním. Buďto se topí, nebo něco vdechne,“ vysvětluje Barbora Truksová.

Proto také platí opačný postup při resuscitaci dítěte než u dospělých. Dřív než zavoláme záchrannou službu, tak je nutné pokusit se dítě rozdýchat. Na rozdíl u dospělého tak zkoušíme i dýchání z úst do úst.

Nejprve ale zkusíme dítě oslovit, zatřást s ním a teprve když potom nereaguje, zahájíme oživování. Zakloníme hlavu tak, aby mu brada směřovala vzhůru a uděláme 5 úvodních vdechů. Dítěti se snažíme vdechovat vzduch nejen pusou, ale ideálně i nosem. Pokud se zachránci vejde do pusy dětská pusinka i nosánek tak vdechuje do obojího, jinak jen do úst, ale se zacpaným nosem dítěte.

Jakmile vidíme, že se hrudník dítěte zvedá, více síly už do dechu dávat nemusíme. Po pěti úvodních vdechnutích začínáme resuscitovat a to tak, že třicetkrát stlačíme hrudníček a dvakrát vdechneme. Po minutě, i pokud je resuscitace úspěšná, voláme teprve linku 155. Většinou ale podle záchranářů se podaří tímto způsobem srdíčko dítěte opět oživit.

Volejte záchranku přes Záchranku      

Česká republika je v systému první pomoci jednou z nejlepších na světě. Možná díky neustálému zdokonalování služby a to i technické. Pokud máte chytrý telefon, pak je dobré si stáhnout aplikaci Záchranka a volat jejím prostřednictvím. Aplikace totiž za Vás automaticky pošle k operátorovi Vaše souřadnice, kdo volá a do aplikace můžete i vyplnit Vaše osobní údaje včetně vašeho zdravotního stavu. To vše může ulehčit a hlavně zkrátit čas dojezdu první pomoci. Konečně na záchranku volají lidé o pomoc každých 15 sekund, co půl minutu vyjíždí někdo ze záchranářů, dohromady pak vyjede přes milion sanitek za rok. 

Spustit audio