Letohrádek královny Anny je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby italského stylu v Čechách
Na východním okraji Královské zahrady Pražského hradu dal v letech 1538–1560 Ferdinand I. vybudovat Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Ten je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby italského stylu v Čechách.
Pojmenován je po Ferdinandově choti, Anně Jagellonské. Jejich manželství bylo šťastné a sama Anna byla v českých zemích velice oblíbená. Ani jeden se však dokončení stavby nedožil.
Na výzdobě pracovali italští kameníci a italskou inspiraci prozrazuje i úprava přilehlé části zahrady – giardinetta se souměrnou kompozicí záhonů. Před letohrádkem stojí také Zpívající fontána. Podle návrhu dvorního malíře Francesca Terzia ji ze zvonoviny a bronzu odlil Tomáš Jaroš, mimo jiné autor největšího zvonu katedrály sv. Víta – Zikmunda. Kapky vody při dopadu vydávají zvuky podobné zvonění.
Letohrádek byl původně určen pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě. Později jej dostala k využívání armáda. Dnes slouží především pro výstavy a další kulturní akce.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
