Křehká krása z Vizovic. Výroba pečiva je obřad, zná ho celý svět

O Vizovicích na Zlínsku se říká, že jsou bránou Valašska. Známé jsou nejenom v regionu, ale i daleko za hranicemi naší země. Proslavila je slivovice a taky vizovické pečivo. Křehká krása figurek z mouky a vody je už leta vyhledávaným artiklem lidové umělecké tvorby. Odborníci ho považují za kulturní dědictví východní Moravy, které se předává z generace na generaci.

Jak daleko do minulosti musíme nahlédnout, abychom zjistili, kdy se objevily první figurky z těsta? Záznamy o nich byly v církevních kronikách už ve 13. století. Oficiální výroba začala mnohem později. V knize Dějiny a paměti města Vizovice o tom napsal Josef Čižmář:

„Pekaři vznikli také u nás teprve rozvojem dobytčích a výročních trhů. Ale čipernější z nich počali již v polovici 19. století péci před vánocemi z nekvašené mouky všechna možná, u nás známá zvířátka, zvláště veverky, zajíčky, kohoutky, kačenky a koníčky jako dětské dárky vánoční. Výrobou touto získali si vizovští pekaři chvalné pověsti a vánoční jejich pečivo šlo přes padesát let dobře na odbyt do všech větších měst na Moravě i do Prahy."

Stavbu, která se rozpadala, zachránilo nadšení lidí. Janův hrad nad Vizovicemi znovu láká

• Upravit
• Smazat

V letech 1710 až 1713 nechal areál u Vizovic postavit hrabě Prokop Gervasius Gollen.

Jestli těmi čipernějšími pekaři měl autor na mysli rodinu Lutonských, nevím, ale právě Lutonští byli ve Vizovicích v té době velmi známou pekařskou firmou. Kromě chleba a běžného pečiva z kynutého těsta pekli i figurky z nekynutého těsta, které dnes známe jako vizovické pečivo. Nebylo a není k jídlu, fungovalo jako obřadní a připravovalo se i na velikonoční svátky a jiné příležitosti.

Vizovické pečivo mělo původně třicet čtyři základních tvarů. Byla to především zvířata, která lidé znali z místní přírody nebo je chovali doma, pak také lidské postavy. Každá figurka měla svoji symboliku. Třeba veverka, kterou zmiňoval Josef Čižmář, symbolizovala dobrou hospodyni. Zajíc znamenal postřeh, děťátko bylo symbolem radosti a páv bohatství. Mezi tvary se neměla objevit exotická zvířata ani jiné v kraji neznámé postavy. Přesto je v základní sadě figurek mořská panna.

Kde ty Vizovice jsou, ptali se hudebníci. Teď je to hlavní město metalu s nejlepšími fanoušky

• Upravit
• Smazat

Ve Vizovicích začíná jeden z největších tuzemských hudebních festivalů Masters of rock, přijede znovu přes dvacet tisíc lidí.

Jak se tam dostala? Vyprávějí se o tom různé pověsti. Třeba, že v pradávné minulosti bylo v těchto končinách moře. Další historka je o americkém strýčkovi Lutonských. Přijel k nim na návštěvu a cestu z Ameriky absolvoval lodí. Když viděl, že v sortimentu dekorativního pečiva jsou hlavně zvířata, přišel s nápadem, aby začali dělat i mořskou pannu, protože je částečně vodní živočich, ryba na seznamu tvarů byla také. Synek Lutonských Alfons postavu vymodeloval a od té doby je i mořská panna obřadním pečivem.

Za obřad lze považovat i celý proces přípravy pečiva od vypracování těsta až po závěrečné několikahodinové sušení. Vizovické pečivo se dělá z obyčejné, pokud možno nejméně kvalitní hladké mouky, která obsahuje hodně lepku, a z vody. Do jednoho kilogramu mouky se nalijí čtyři deci vody a vypracuje se těsto. Tato fáze trvá 4 až 5 hodin, někdy i celý den, to jsem se dozvěděla přímo od tvůrců vizovického pečiva. Když je těsto pevné a vláčné, může se začít s výrobou figurek. Tvarují se z kuličky těsta.

Detaily se dělají pěti technikami, střihem, řezem, vpichem, obtiskem a mašličkováním. Hotové tvary se potřou rozšlehaným vajíčkem a několik hodin se suší v troubě při 50° C. Tak vzniká pravé vizovické pečivo. Je výjimečné, obdivovali ho i návštěvníci světové výstavy v Montrealu a je vystaveno i v Muzeu člověka v Paříži.