Kouzlo skla z Květné: 230 let řemeslné tradice a návrat na výsluní

Sklárna Květná 1794 je jedna z nejdéle fungujících skláren u nás. Obchodní ředitel Michal Florus v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín poodhalil tajemství výroby a unikátnost moravské sklárny.

Historie Květné sahá až do roku 1794, kdy ji založil Alois I. z Lichtenštejna v lokalitě, která splňovala základní potřeby – dřevo, vodu a písek. Zásadní milník nastal v polovině 19. století. To se jejím majitelem stává rakouský podnikatel Josef Zahn. Jeho syn, Emanuel Zahn, přistavil pak další sklářskou pec a zavedl výrobu jemného křišťálového skla zdobeného broušením a rytím.

Ačkoli rostoucí ceny energií přivedly sklárnu v roce 2023 do dramatické situace, záchrana přišla na začátku roku 2024. Novým majoritním majitelem se stal ryze český rodinný holding AF Group z Hodonína a společnost MHS & Partners, sklárna tak ve výrobě ručního skla úspěšně pokračuje.

Co dělá Květnou výjimečnou? Podle jejího obchodního ředitele Michala Floruse jsou to hlavně ruční výroba, tenkostěnné sklo, unikátní barevné sklo a možnost výroby i malých sérií. Sklárna se také specializuje na bezolovnatou sklovinu, tzv. bezolovnatý krystal, který je stále žádanější. Přestože 80 % produkce míří k zákazníkům pod jinými značkami, značka Květná 1794 je oblíbená v Asii, kde dodává například do 16 michelinských restaurací v Singapuru.

Sklárna s 55 zaměstnanci si zakládá na rodinné atmosféře a spolupracuje nejen s architekty a designéry, ale ise školami na výchově budoucích sklářů.

Poslechněte si rozhovor redaktora Českého rozhlasu Zlín Pavla Vacka s Michalem Florusem nejen o historii a současnosti sklárny v Květné.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.