Kniha Praktický judaismus dává nahlédnout do náboženského života židů
Jak židé slaví šabat, jak vypadá jejich stolování, modlitby či oslavy svátků? A jak vlastně prožívají přelomové okamžiky svého života? Takovéto zajímavé informace se čeští čtenáři mohou dozvědět díky knize Praktický judaismus, kterou nedávno vydalo nakladatelství P3K. Jejím autorem je jeden z nejrespektovanějších současných izraelských rabínů.
Talit a cicit, tfilin, mikve nebo mezuza – tato slova zní asi málokterým uším povědomě, pro věřící židy jsou však nedílnou součástí jejich života. Řeč byla modlitebním plášti, rituálních třásních, modlitebních řemíncích, rituální lázni a schránce se slovy Tóry, kterou židé upevňují na veřeje dveří svých domovů. Právě o takovýchto zajímavých záležitostech pojednává kniha Praktický judaismus, jejíhož autora představuje Petr Karas z nakladatelství P3K.
„Rav Jisra’el Me’ir Lau je bývalý vrchní aškenázský rabín Izraele, byl jím v letech 1993-2003, nyní je vrchním tel-avivským rabínem a navíc je v čele správní rady památníku Jad Vašem.“
Pro jaký okruh čtenářů byla kniha Praktický judaismus původně napsána, uvádí její překladatel Jiří Blažek:
„On ji psal pro sekulární Izraelce, tedy pro ty Židi, kteří žijí poměrně světským životem, svátky a náboženské tradice jim nic moc neříkají... Je to přesně ten typ Žida, o kterém se říká, že navštíví synagogu dvakrát za život – po svém narození a při své bar micva ve třinácti letech, kdy se stává dospělým. A pak už nikdy.“
Kniha má také fotografickou přílohu, která byla oproti originálu v českém vydání ještě rozšířena. Překladatel Jiří Blažek o ní říká:
„Kromě několika hezkých fotografií synagog a některých židovských oslav, jako je třeba svatba nebo bar micva, tak tam samozřejmě nemohou chybět předměty, které souvisí s modlitbami v judaismu: modlitební plášť, tfilin – to se ostatně čtenář dozví, co to je a jak se to používá. A v podstatě ta příloha slouží jen jako ilustrace toho, aby si čtenář uměl představit to, o čem čte – třeba když se řekne mezuza, tak aby si nepředstavoval, že nějaký zbožný žid bude psát slova Tóry na veřeje domu, ale aby věděl, jak to vlastně vypadá.“
Kniha Praktický judaismus může být užitečnou pomůckou nejen pro ty, kdo se o judaismus zajímají, ale přímo i pro příslušníky tohoto náboženství. Jaké to je, když k judaismu konvertuje člověk, který v něm nebyl vychován, vypráví pedagožka Tereza Gafna Váňová.
„To je taková docela komplikovaná otázka, ale zjednodušeně řečeno je to tak, že když člověk konvertuje, tak musí do svého života přijmout právě ty praktické věci, o kterých se píše v té knize, kterou P3K vydalo. To znamená, že se musí jinak stravovat, cyklus týdne vypadá jinak – na konci týdne je šabat, den odpočinku, kdy se nepracuje. Ale přináší to i jiné, na první pohled neviditelné věci: člověk musí přemýšlet o tom, co dělá, o důsledcích svých činů a tak podobně. Ale to je něco, co se člověk učí celý život, co se nedá na sebe přijmout jen nějakým aktem konverze.“
Kniha Praktický judaismus odpovídá i na mnoho běžných laických otázek, například proč ortodoxní židé nosí pokrývku hlavy, anebo proč mají přikázáno si před jídlem umýt ruce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
