Kniha mladoboleslavské rodačky Mileny Městecké obdržela Cenu Unie českých spisovatelů za mimořádný tvůrčí počin
Kniha nesmírné dokumentační hodnoty, nazvaná Evropa v agonii pochodů smrti 1944-1945: Po stopách pochodů smrti lidických žen, vězňů a válečných zajatců, je mimořádným příspěvkem k dějinám druhé světové války.
Badatelka, publicistka a spisovatelka Milena Městecká po absolvování mladoboleslavského gymnázia studovala nikoliv historii, jak byste asi očekávali, ale matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Pravděpodobnost a matematická statistika. Od devadesátých let minulého století pracuje v oboru reklamy a PR. Dějepis je ale od dětství jejím koníčkem, stejně jako cestování.
Historii pochodů smrti na území České republiky, Německa a dalších evropských zemí se věnuje od roku 2010. Tehdy poprvé prošla cestu návratu a pochodu smrti lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück. Následovaly další a další cesty, po stopách utrpení a smrti tisíců a tisíců vyčerpaných mužů a žen, kteří – uprostřed mrazů, na přelomu let 1944 – 1945 – procházeli či projížděli naší zemí.
Hnáni, často s pomocí psů, esesmany, příslušníky německé domobrany a leckdy i zfanatizovanými dětmi z Hitlerovy mládeže, stále na západ. Hladoví, vyčerpaní, mlácení. Kdo nemohl dál, byl ubit. Zůstaly po nich tisíce hrobů, z nichž většinu dnes už ani nelze identifikovat. Odhaduje se, že dnešní Českou republikou prošly stovky těchto transportů. Byli v nich vězni koncentračních táborů, váleční zajatci.
Milena Městecká prošla trasy dlouhé i několik set kilometrů v čase mrazů a plískanic, aby se aspoň částečně vžila do útrap tehdejších štvanců, kteří se ocitli uprostřed pekla a bojovali o holé přežití. Důležité pro ni byly osobní kontakty s místními občany, odborníky, historiky i kronikáři, a pokud to bylo možné, rozmluvy s očitými svědky a zaznamenání jejich vyprávění.
Aby mohla mapovat pochody smrti, musela znalosti běžného čtenáře historických knih doplnit studiem odborné literatury, navštěvovat archívy a učit se orientovat v dokumentech a historických souvislostech.
Poslední kapitolu knihy Milena Městecká věnovala Emily Hobhouseové (bojovnici za volební právo žen a další lidská práva, angažující se též v Africe, za bojů Anglie proti Búrům v letech 1899-1903). Posléze z angličtiny přeložila její autobiografii.
Po stopách pochodů smrti se s Milenou Městeckou můžete vydat také a vzdát hold jejich tehdejším účastníkům: „Pokud to aktuální opatření dovolí, od 17. do 22.5. 2021 projdeme celou českou trasu pochodu smrti vězňů ze Zwickau a Lengenfeldu, poboček KT Flossenbürg - od severních hranic České republiky až na jih. Pochod bude dlouhý 125 km, přidávat se k nám můžete i po cestě. Plán cesty je následující:
pondělí 17.5. Potůčky (hraniční přechod), 9 km
úterý 18.5. Pernink (u Horní Blatné), 20 km
středa 19.5. Dalovice (u Karlových Varů), 20 km
čtvrtek 20.5. Krásný Jez (u Bečova nad Teplou), 25,5 km
pátek 21.5. Vlkovice (u Mariánských Lázní), 25,5 km
sobota 22.5. Tachov - Doly u Boru, 25 km
V červnu pak zřejmě uskutečníme pochod Opatov - Česká Třebová a proběhne, doufejme, i vzpomínka na návrat lidických žen na Cínovci a v Novém Boru,“ dodává Milena Městecká.
Související
-
Alena Šedová sbírá papírové ubrousky. Možná si řeknete, to já taky, ale určitě jich nemáte tolik!
Papírové ubrousky, podšálky a prostírání sbírá paní Šedová už téměř 5 desetiletí. Ve skříních v dortových krabicích jich má 65 tisíc kusů ze 120 zemí všech kontinentů.
-
Etnobotanika a archeobotanika. Nejen těmito obory se zaobírá Jarmila Skružná z Roztok
Jarmila Skružná působí v Botanické zahradě hlavního města Prahy jako vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky. Spravuje sbírku užitkových rostlin mírného pásma.
-
Domácí semenaření je smysluplná a opomíjená aktivita, říká Klára Hrdá
S manželem pěstují na zahradě kde co. Nejenom pro radost a „na zub“, ale také semenaří. Klára Hrdá je totiž zakladatelkou Iniciativy Semínkovna v České republice.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.