Kniha Mezi Prahou a Mikulovem je prvním fundovaným přehledovým dílem o dějinách židovského života v českých zemích od raného novověku až po současnost

8. březen 2020

Mezinárodní tým autorů vytvořil rozsáhlou publikaci s názvem Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích. Zabývá se kontakty židovského obyvatelstva s neži­dovskými sousedy, ale nabízí také pohled do venkovských oblastí a napříč hranicemi jednotlivých regionů. Kniha zatím vyšla v němčině, ale připravuje se i její české, anglické a hebrejské vydání.

Knihu Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích vytvořil tým autorů v čele s českou historičkou Kateřinou Čapkovou.

„Ten tým měl devět členů z několika zemí světa a měli jsme velkou radost, že to vyšlo i genderově – že v něm byly 4 ženy a 5 mužů, i to nám přišlo pro to zpracování dějin poměrně důležité. Kolegyně Martina Niedhammer například v knize použila i židovskou kuchařku. A myslím si, že i další prameny a důraz nejen na dějiny kupříkladu rabínů, ale také na rodinný život a na děti jsou témata, která v té knize jsou především díky té ženské části týmu.“

Publikace zahrnuje široké časové období.

„Kniha se zabývá obdobím od raného novověku, zhruba od toho období zlaté éry, tedy rabi Löwa, které je v povědomí českých čtenářů často spojeno s postavou Golema, až do současnosti – končíme rokem 2011, kdy bylo poslední sčítání lidu.“

Kateřina Čapková je autorkou kapitoly o poválečném období.

„Právě od příchodu Židů z různých koncentračních táborů nazpět domů, ale mnozí ani nepřicházeli domů a stěhovali se dále kupříkladu i v rámci Československa. V té kapitole se snažím ukázat překvapivou pestrost té židovské komunity v českých zemích právě díky velmi početné skupině takzvaných migrantů, židovských přistěhovalců z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska.“

Už v názvu knihy se vyskytují jména měst, kde byly židovské obce. Zajímalo mě, kolik židovských obcí na našem území v průběhu dějin bylo.

„Židovských obcí v českých zemích bylo v průběhu historie na stovky. Ten počet byl postupně omezován už v 19. století, k dalšímu omezení těch obcí došlo v meziválečném období v důsledku urbanizace, což znamená, že zanikaly především venkovské obce. To bylo dokonce už v meziválečném období velkým tématem nejen pro židovské obce, ale i pro židovské historiky, kteří se snažili dokumentovat už opuštěné synagogy především na českém a moravském venkově.“

Samozřejmě největším zásahem do počtu židovských obcí byla válka a holocaust.

„Po válce bylo ještě obnoveno zhruba 52 židovských obcí, mnohé z nich mohly být obnoveny díky podkarpatoruským migrantům. V dnešní době je židovských obcí oficiálně 10 a 5 z nich je právě v pohraničí, což souvisí s tím, že tyto obce se mohly zachovat i během komunistickému režimu jen díky migrantům, pro které zachovávání židovských tradic bylo mnohem důležitější, a byli velice aktivní v těchto komunitách navzdory tomu, že komunistický režim náboženství vůbec nepovažoval za slučitelné s komunistickým ideálem.“

V češtině by kniha měla vyjít příští rok na jaře.

Spustit audio