Knedlíky v pověstech zachraňují životy a přitahují trpaslíky

30. duben 2017

Proč na Chebsku nenarazíte na trpaslíky? A jak se dolnobavorský Deggendorf ubránil vyhladovění? Knedlíky opěvují písně, skládají se na ně básně a figurují v nejedné pověsti. Oblíbené jsou nejen ve střední Evropě, ale právě ve střední Evropě jde o fenomén, který vládne nejenom chuťovým pohárkům a žaludkům strávníků, ale také lidské mysli.

Víte, proč na Chebsku nejsou žádní trpaslíci? Byli na knedlíky a brali je hospodyním přímo z hrnců. Jenže kuchařky si na ně začaly už při vaření dávat pozor. Trpaslíci měli po hodování, a tak se odstěhovali. Přece nebudou bydlet tam, kde mají selky spočítané knedlíky v hrncích.

Možná se chebští trpaslíci usadili v sousedním Německu, kde existuje pověra, že knedlíky v hrnci se počítat nesmí, jinak nastanou zlé časy. Vhledem ke stáří pověsti je ale více než pravděpodobné, že knedlíky před trpaslíky na Chebsku se snažily uchránit Němky.

Deggendorfská vrhačka knedlíků

O poznání méně pohádkově se jeví pověst spojená s dolnobavorským Deggendorfem. Hlavní roli v ní opět hrají knedlíky. A Češi. Když v roce 1266 město obléhalo vojsko Přemysla Otakara II., měl jeho zvěd za úkol zjistit, jak na tom obyvatelé Deggendorfu jsou, jestli se už brzy kvůli vyhladovění vzdají a obléhatelům otevřou městské brány.

Manželka tehdejšího starosty si nepřátelského špeha nakukujícího přes hradby všimla a neváhala na něj zaútočit tím, co měla zrovna v ruce. A to byly proslulé deggendorfské knedlíky. Český král z toho vyvodil, že město je až příliš dobře zásobené, když si může dovolit takto plýtvat jídlem, a nelze je vyhladovět. S vojskem tudíž odtáhl zpátky do Čech.

Čtěte také

Obdoba pověsti mluví o obléhání Deggendorfu husity. K události nejspíš nikdy nedošlo, i v tomto případě tedy jde o pohádku. Pověst je ale natolik populární, že v roce 1984 dala vzniknout soše Ženy házející knedlíkem a městu se říká Knedlíkové. Turisté se tam mohou projet Knedlíkovým expresem a jídelníčky tamních hostinců nabízejí nepřeberné množství různých druhů tradiční dobroty.

Knedlíkový den v Karlových Varech

Historicky doloženým knedlíkovým příběhem se mohou pochlubit Karlovy Vary. Pár dní po bitvě u Hradce Králové, 8. července 1866, do města dorazil oddíl pruských hulánů. Obyvatele informoval, že druhý den přes lázně potáhne vítězné pruské vojsko v počtu 1 400 mužů pěchoty a 600 jezdců. Vojáky a jejich koně je třeba nakrmit. A tak se v Karlových Varech nečekaně vařilo pro 2 000 lidí navíc.

Karlovarský knedlík

A co narychlo nachystáte, aby to zasytilo a měli jste k dispozici dost surovin? Samozřejmě, knedlíky. Jenže pozor. Prusy vyděsila falešná zvěst, že do Karlových Varů míří od Chebu 8 000 Bavorů, spojenců Rakouska. Takže ti přítomní vzali nohy na ramena a ostatní se lázeňskému městu vyhnuli a ustoupili k saské hranici. Navařené knedlíky museli spořádat místní.

Na paměť toho se v Karlových Varech rok co rok 9. července slavil Knedlíkový den, ve všech rodinách se vařily a jedly knedlíky. Podle karlovarského historika PhDr. Stanislava Burachoviče se tradice udržela až do první světové války. Jestli měly být Prusům servírovány karlovarské knedlíky, jaké kralují v regionální kuchyni dnes, není jasné. První zmínka o nich pochází až ze 30. let minulého století. Nicméně pro svoji snadnou a rychlou přípravu, lahodnost a variabilitu je karlovarský knedlík jedničkou i v současné době.

Svatební karlovarský knedlík podle Jany Augustové, principálky Nepomuckých kuchařinek, jedné z výherců soutěže O nejlepší karlovarský knedlík

bílý toustový chléb (nebo 5 alespoň 2 dny starých rohlíků)
2 vejce (žloutky a bílky zvlášť)
1/4 litru mléka
5dkg rozpuštěného másla
15dkg krupičky (plus hrubá mouka podle potřeby)
sůl

Hotové knedlíky

Postup:

Z toustového chleba odstraníme okraje a světlý zbytek nakrájíme na kostičky.

Žloutky rozmícháme v troše mléka a nalijeme na toustový chléb. Za postupného přilévání mléka opatrně propracujeme ve vazkou hmotu, aby kostičky nabobtnaly, ale zůstaly zachovány.

Přilijeme rozpuštěné máslo, osolíme a opět promícháme. Necháme odležet a mezitím vyšleháme bílky. Přidáme krupičku, promísíme a necháme i krupičku chvíli nabobtnat.

Nakonec do těsta zlehka vmícháme sníh z bílků, aby bylo vláčné a nikoli tuhé. Vytvarujeme šišky a vaříme v potravinové fólii na mírném ohni 15 - 18 minut.

Karlovarský knedlík podle Stanislava Burachoviče

250 g den starých rohlíků nebo housek
2 vejce
100g hrubé mouky
2dcl mléka
petrželka
muškátový květ
bílý pepř
sůl

Vytvarujeme šišky a vaříme v potravinové fólii na mírném ohni 15 - 18 minut

Postup:

Pečivo nakrájíme na kostičky, smícháme se žloutky a dalšími ingrediencemi. Necháme 10 minut odležet. Pak přidáme sníh z bílků a vaříme v utěrce nebo potravinové fólii 20 - 25 minut.

Spustit audio