Když se plní přání ženy. Poutní chrám ve Štípě je nepřehlédnutelný

13. září 2019

Kostel, dnes poutní chrám Narození Panny Marie, a k němu přilehlý klášter začal stavět v první polovině 17. století Albrecht z Valdštejna.

Štípa patří ke starším obcím Zlínského kraje, první písemná zmínka o ní je z konce 14. století. Je sice součástí krajského města, ale ráz má pořád vesnický. Žádné paneláky nebo činžáky jenom rodinné domy. Lemují i cestu, která obcí prochází, a já pokaždé podlehnu nutkání pozorovat alespoň koutkem oka, jak jsou to zajímavé stavby.

Přitom vím, že ta největší krása na mě teprve čeká. Poutní chrám Narození Panny Marie. Ten když se najednou objeví, mimochodem číhá hned za zatáčkou ve směru na zoologickou zahradu Lešná, domky kolem něho působí jako malé krabičky. Snad je to dostatečné přirovnání, abyste si dokázali představit, jak ohromný je to objekt. Zdobí ho růžovobílá fasáda, takže je nepřehlédnutelný.

Zajímalo mě, kdo nechal takovou stavbu ve Štípě vybudovat a proč se stala významným poutním místem. Jedno staré přísloví říká: „ Za vším hledej ženu!“ K historii štípského kostela a mariánské poutní tradice se docela dobře hodí.

Čtěte také

Kostel, dnes poutní chrám Narození Panny Marie, a k němu přilehlý klášter začal stavět v první polovině 17. století Albrecht z Valdštejna. V té době byl majitelem lukovského panství, do kterého Štípa patřila. Splnil tak přání své první manželky Lukrécie Nekšovny z Landeka, která předčasně zemřela. Bylo to v roce 1614 a dva roky po její smrti už byla stavba zahájena. Valdštejnovi se jí ale nepodařilo dokončit.

Zastavila ho třicetiletá válka. To už měl kostel klenby a budova kláštera byla dostavěna až po trámové stropy. Pak nastalo období rabování a do roku 1744, jak uvádí kroniky, byla část kláštera rozebrána a z kostela se stala skoro ruina. Po válce Valdštejn panství prodal a odešel do Čech. Na dobudování kostela přispěla další žena, hraběnka Antonie z Rottalu. Stavba byla dokončena v roce 1762.

Příběh kostela jsem hodně zestručnila, abych vám ještě mohla říct, jak vznikla mariánská poutní tradice. Hlavní roli v tom hraje zase žena. Je to vlastně dřevěná soška Panny Marie, podle nálezce dostala ještě přídomek Štípská.

Patří mezi tři nejstarší na Moravě.  Jedna z pověstí říká, že byla nalezena mezi stromy u obce osvícená jasným světlem z nebes. Za přímluvu k bohorodičce pak konala divy a zázraky. K posvátné sošce se věřící chodí modlit už od 14. století. Dříve stála na oltáři ve starém kostelíku, teď zdobí interiér chrámu Narození Panny Marie. V památkově chráněném objektu se kromě bohoslužeb konají i koncerty. Spojení prohlídky překrásného kostela s poslechem hudby, to je mimořádný zážitek.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.