Kdo umí, umí! Seznamte se s mistry tradičních řemesel a profesí
Zuberskou výšivku vozil Baťa do světa jako dárek, znal ji i Masaryk
V Zubří nedaleko Rožnova pod Radhoštěm bývala součástí slavnostního kroje jemná bílá výšivka. Svou unikátností a pracností vyšívaných vzorů se proslavila. Jak se zuberské výšivce daří dnes a jakou má minulost?
Zuberská výšivka je bílá jemná výšivka na plátýnku, velmi podobná krajce. V minulosti se jí zdobily především slavnostní součásti kroje, třeba rukávce a šátky, později se rozšířila na domácí textilie. Zuberskou výšivku dostal například Tomáš Garrigue Masaryk při návštěvě Rožnovska. Tomáš Baťa kupoval tyto výšivky a vozil je do Ameriky jako dárek svým přátelům.
Čtěte také
Technika zuberské výšivky se předávala z generace na generaci. Dnes v tradici tohoto vyšívání pokračuje Marie Pyrchalová ze Zubří, která se tomuto řemeslu věnuje už pátou dekádu. Práce je to opravdu náročná, metr čtvereční zuberské výšivky může trvat zkušené a zručné vyšívačce až pět set hodin.
„Zuberskou výšivku může dělat jenom ten, kdo má opravdu velkou trpělivost. Za ty roky jsem to naučila víc než 200 lidí, téměř nikdo mi u toho nezůstal,“ říká paní Pyrchalová. Zároveň ale dodává, že má teď v kurzu šikovné vyšívačky, které snad budou v tradici pokračovat, a jednoho svého žáka má dokonce až v Japonsku.
Do Zubří na Vsetínsku se za Marií Pyrchalovou vydala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková. Vy si můžete poslechnout reportáž o tom, jak zuberská výšivka vzniká.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
