Kdo byl (či stále je) surrealistický básník a nesmrtelná bytost Karel Šebek?
Gabriela Jakoubková, studentka druhého ročníku Rozhlasové a televizní scenáristiky a dramaturgie na JAMU, se ve své nahrávce zaobírá tím, kým ve skutečnosti byl či stále je básník Karel Šebek.
Surrealistický básník a výtvarník Karel Šebek se narodil 3. dubna 1941. Jeho život byl, až do poslední zmínky o něm, velice svérázný. Nějaký čas pracoval jako ošetřovatel v psychiatrické léčebně. Příběhy duševně nemocných pacientů ho výrazně inspirovaly. Sám na sobě neváhal vyzkoušet účinky různých drog. Jeho psychický stav se zhoršoval natolik, že se pokusil spáchat sebevraždu. Po prvním neúspěšném pokusu jich následovalo minimálně dalších pětadvacet. Proto se mu přezdívalo „fext“, tedy nesmrtelná bytost.
V dubnu 1995 opustil na propustku léčebnu v Dobřanech. Naposledy byl viděn na nádraží v Praze. Nasedl do vlaku a od té doby jako by se po něm zem slehla. Dohadů je spousta. Někteří tvrdí, že žije v zahraničí, jiní, že zemřel. Každopádně živého ho už nikdo neviděl a ani jeho tělo se nenašlo.
Autorka natočila rozhovor se svým kamarádem Romanem Vyšanským, který, stejně jako ona a stejně jako Karel Šebek, pochází z podkrkonošského městečka Jilemnice. Společně se zamýšleli nad osobností a tvorbou zmizelého básníka. Pokusili se nahlížet na Šebka z více stran a pochopit jeho vztah k tvorbě, k životu a k sobě samému. V nahrávce se objevují i recitace Šebkových básní a čtení z jeho dopisů adresovaných Petru Královi.
Související
-
BáSnění Miroslava Bočka. Karel Šebek: bez názvu
Inspirativní texty vybírá českobudějovický spisovatel a lektor environmentálních programů na Jihočeské univerzitě Miroslav Boček.
-
Příběh fexta Karla Šebka
Fext je lidové označení pro člověka, jehož ostatky se po smrti nerozložily. Lidová slovesnost často fextům připisovala nadpřirozené schopnosti, zejména nezranitelno...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.