Kde neprší, tam nejsou houby. Výjimkou jsou místa v Hostýnských vrších, části Beskyd a Javornících
Občasný déšť a teplé počasí láká houbaře vyrazit do lesů.
Houby ale nerostou a to ani na Valašsku, kde lidé mají svá místa, ze kterých v létě pár dnů po dešti přicházejí s plnými košíky. Podle mykologů jsou ale výjimkou některé lokality v Hostýnských vrších, části Beskyd a Javornících
Málo hub v lesích je proto, že si v červenci podle odborníků dává příroda přestávku mezi letní a podzimní sezonou. Podhoubí si potřebuje odpočinout.
Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje
Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.
Houbám navíc nesvědčí vysoké červencové teploty. Vyhovuje jim vlhkost a teplota v noci kolem dvanácti stupňů, přes den kolem dvaceti stupňů. Pokud vystoupá nad dvacet pět, což je v těchto dnech běžné, nemohou lidé očekávat, že přinesou z lesa plný koš.
Tam, kde je dost lokálních bouřek, houby rostou. Kde srážky nejsou, je pravděpodobnost menší. Výskyt hub je tedy velmi lokální.
Mykologové mluví o takzvaném rozhodujícím dešti. Deset dní po něm v lese vyrazí hlavní vlna hub.
Když je suché léto jako to letošní, dají se leckde najít syrovinky. Pak je řada hub, které rostou na hrázích rybníků a vlhkost čerpají z hlubších vrstev. Pokud člověk zná tyhle druhy a lokality, může houby najít i když je sucho.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na farmě nechal utýrat krávy, přesto na ně podvodem žádal o dotace 15 milionů korun, píše státní zástupce
-
Nádrž před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu má modré dno. Trump mluví o osobním vítězství
-
Jako řídit orchestr, popisuje generál NATO cvičení vzdušných sil. Tento týden začíná nad Evropou
-
Doma měla zlato a zbraně, teď ji čeká prázdná cela. Pád nejhledanější teroristky Německa
