Kde neprší, tam nejsou houby. Výjimkou jsou místa v Hostýnských vrších, části Beskyd a Javornících

Občasný déšť a teplé počasí láká houbaře vyrazit do lesů.

Houby ale nerostou a to ani na Valašsku, kde lidé mají svá místa, ze kterých v létě pár dnů po dešti přicházejí s plnými košíky. Podle mykologů jsou ale výjimkou některé lokality v Hostýnských vrších, části Beskyd a Javornících

Málo hub v lesích je proto, že si v červenci podle odborníků dává příroda přestávku mezi letní a podzimní sezonou. Podhoubí si potřebuje odpočinout.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

Dřevěné stavby v muzeu v Rožnově

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Houbám navíc nesvědčí vysoké červencové teploty. Vyhovuje jim vlhkost a teplota v noci kolem dvanácti stupňů, přes den kolem dvaceti stupňů. Pokud vystoupá nad dvacet pět, což je v těchto dnech běžné, nemohou lidé očekávat, že přinesou z lesa plný koš.

Tam, kde je dost lokálních bouřek, houby rostou. Kde srážky nejsou, je pravděpodobnost menší. Výskyt hub je tedy velmi lokální.

Mykologové mluví o takzvaném rozhodujícím dešti. Deset dní po něm v lese vyrazí hlavní vlna hub.

Když je suché léto jako to letošní, dají se leckde najít syrovinky. Pak je řada hub, které rostou na hrázích rybníků a vlhkost čerpají z hlubších vrstev. Pokud člověk zná tyhle druhy a lokality, může houby najít i když je sucho.

autor: Gabriela Hykl

Související