Kardinál Beran v exilu cestoval za krajany po celém světě. Naději na jeho návrat do Čech ukončila okupace
V polovině 60. let odešel kardinál Josef Beran z Československa do nuceného exilu do Vatikánu. Ve svobodném světě mohl znovu hlásat své myšlenky. Promluvil před účastníky II. vatikánského koncilu, otevřel dům pro české poutníky a uprchlíky.
Za čtyři roky svého vatikánského vyhnanství stihl Josef Beran procestovat svobodnou Evropu i Spojené státy, kde neúnavně navštěvoval české krajany. A to přestože mu bylo už 78 let.
„Asi si chtěl vynahradit to, že nemohl pracovat, a tak jezdil po našich krajanech po celém světě,“ vyprávěl před lety ve vysílání Českého rozhlasu biskup Jaroslav Škarvada, který byl Beranovým sekretářem v Římě.
Přelomový projev
Celosvětový ohlas u lidí i v tisku pak měl Beranův projev na II. vatikánském koncilu z 20. září 1965. Vyslovil se v něm pro rehabilitaci Jana Husa a přišel s požadavkem náboženské svobody pro všechna vyznání.
Podle církevního historika Jaroslava Šebka byla jeho řeč za přelomová.
„Vyzdvihl v něm českou zkušenost, když byla svoboda svědomí potlačována v době protireformace i v době komunismu. Jeho projev měl důležitý dopad na to, že se začala v českých katolických kruzích nově diskutovat otázka mistra Jana Husa,“ myslí si.
Ke spojení s komunisty obsazenou vlastí využíval Josef Beran vatikánský rozhlas. Známá je třeba jeho reakce na tragickou oběť Jana Palacha a Jana Zajíce v zimě 1969.
Naději na návrat ukončila okupace
Když se pak v roce 1968 nakrátko uvolnily hranice, staral se kardinál Beran o české poutníky a krajany, kteří do Říma uprchli před totalitou. Pražské jaro i pro něj znamenalo naději, že se vrátí domů.
Podle současného pražského arcibiskupa Dominika Duky byla v zemi velká touha, aby se kardinál Beran do Československa vrátil.
Události 21. srpna ale rozhodly o tom, že třiatřicátý pražský arcibiskup Josef Beran zemře v exilu. Stalo se tak 17. května 1969.
