Kameny zmizelých v Lidečku: Pietní vzpomínka na židovskou rodinu, která spravovala místní hostinec

Židé v Lidečku byli spjati především s místním vrchnostenským hostincem. První rodiny přišly do obce ze Slovenska v průběhu 19. století. Jejich přítomnost byla po desítky let neodmyslitelně spjata s provozem místních pohostinství, kde například rodina Grossových působila skoro půl století.

Přelomovou a zároveň tragickou událostí v dějinách obce se stal 5. listopad 1918. Krátce po vzniku Československa zasáhla jižní Valašsko vlna antisemitismu v podobě pogromů. „Byly vyrabovány hostince a obchody ve Francově Lhotě či Střelné, ale nejhorší to bylo tady v Lidečku, kde se dokonce střílelo,“ popisuje historik z Městského muzea ve Valašských Klouboukách Petr Odehnal.

Po těchto událostech rodina Grossových Lidečko opustila a v roce 1919 hostinec převzali manželé Heřman a Josefa Marmorsteinovi se třemi dcerami – Irenou, Vilmou a Arankou. Ani tato rodina však nebyla ušetřena perzekucí a za druhé světové války se stala obětí holokaustu.

Heřman Marmorstein zemřel v květnu 1942 a byl jako poslední pohřben na židovském hřbitově v Brumově. Osud jeho ženy Josefy a dcery Aranky byl ještě tragičtější – obě byly deportovány do Terezína a následně zavražděny v Osvětimi. Dnes jejich osud v Lidečku symbolicky připomínají Kameny zmizelých, které jsou zasazeny přímo před hostincem.

Proč se dcerám Vilmě a Ireně podařilo vyhnout likvidačním transportům do Osvětimi? To a mnohem více se dozvíte v reportáži redaktorky Českého rozhlasu Zlín Markéty Macháčkové.