Josef Baláž: V New Yorku žijí všechny rasy, včetně Marťanů

„Nic jiného nedává smysl a není na to tady ani čas.“ Rodák ze Žižkova se stavební průmyslovkou stojí už několik let v čele legendární česko-slovenské zastřešující organizace, která v době svého největšího rozkvětu v New Yorku sdružovala až 80 krajanských spolků. Přitom do České národní budovy na 73. ulici na Manhattanu přivedla Josefa Baláže profese stavitele. Spolkový krajanský život ho do té doby naprosto nezajímal.

Předsednictvo BBLA, Josef Baláž druhý zprava|foto: Bohemian Benevolent and Literary Association

Začátkem osmdesátých let tenkrát 22letému Josefu Balážovi poskytla jedna z amerických charitativních organizací pro uprchlíky 200 dolarů na letenku z Německa do Kanady. Kufry si v Edmontonu dlouho nevybaloval. Neuměl anglicky a chtěl zpátky do Evropy. Pak mu učarovala příroda a zůstal. Za pár let začal Josef Baláž v New Yorku stavět a rekonstruovat luxusní apartmány, ultra exkluzivní rezidence například pro kormidelníky z Wall Street. Jak říká: „Je tady stále spousta starých velkých peněz, ale i těch nových a lidé chtějí pořád bydlet“. Jeho společnost se také stala generálním dodavatelem slavných nahrávacích studií Hit Factory, takže se osobně znal s těmi nejslavnějšími hudebníky showbyznysu a spolupracoval při úpravě studií např. s Madonnou, Michaelem Jacksonem nebo kapelou Coldplay. Právě jeho zkušenosti stavitele ho poprvé přivádí do česko-slovenské krajanské organizace BBLA.

Po mně se nestřílelo, nemám si proč stěžovat.

V BBLA potkává na počátku 21. století osobnosti jako generál Miloš Knorr, architekt Jan Hird Pokorný nebo krasobruslařka Ája Vrzáňová. Okamžitě ho inspirovaly k tomu, aby se zapojil do práce pro krajanské spolky a později se postavil do čela organizace BBLA, která na konci 19. století postavila Českou národní budovu na Manhattanu jako výsledek snahy etnicky velmi početné skupiny Čechů se sdružovat a nezapomenout na svou vlast. Josef Baláž se navíc dozvídá, že v čele American Fund for Czechoslovak Refugees, té organizace, která mu poskytla kdysi peníze na letenku do Ameriky, stál právě architekt Jan Hird Pokorný. Ten se v New Yorku proslavil jako jeden za zakladatelů památkové péče a navíc svou filantropickou činností a rovněž předsednictvím v BBLA budoval silné vztahy mezi USA a Českou republikou.

Tu energii dostanete zpět

Na odkaz Jana Pokorného Josef Baláž navazuje a organizaci BBLA věnuje už 13 let coby její prezident svůj volný čas a svým způsobem i finance: „Mým úkolem je koordinovat všechny aktivity BBLA. Spolupodílím se tak na platformě pro české nebo slovenské vědce, umělce a třeba i Sokoly,“ a dodává: „Začátky v emigraci byly skutečně těžké. Navíc, New York je místo, které Vás vyždímá, ale pak vám tu energii zase vrátí. Tady v České národní budově jsem potkal všechny ty úžasně noblesní lidi. Po mně se nestřílelo jako po nich, nemám si tak proč stěžovat.“

Spolky třetí a čtvrté generace

S Josefem Balážem se pomyslně projdeme po České národní budově, která byla v roce 2001 organizací BBLA za symbolickou jednu korunu prodána České republice. Velmi náročná rekonstrukce budovy se protáhla až do roku 2008 a její závěrečnou fázi koordinoval právě Josef Baláž. Dnes je čtyřposchoďová budova včetně střechy, kde funguje např. letní kino, chloubou České republiky a plní významnou diplomatickou, společenskou a kulturní službu, útočiště zde mají i vědci. BBLA získala pro své aktivity v budově bezplatný nájem na 400 let. Její stanovy jsou přísné a každý rok musí Josef Baláž svůj post prezidenta obhajovat. „Zatím vyhrávám,“ říká s úsměvem muž, který tak stále splácí těch 200 dolarů za letenku do Nového světa.