Jihlavský vodovod je po tom pražském nejstarší. Trubky měl z jedlového dřeva

22. březen 2019

Na rohu ohradní zdi Obchodní akademie v Jihlavě, stojí na náměstí Svobody, je nenápadná kašna. Dnes je to spíš široký kamenný květináč zasypaný hlínou.

Málokdo ale ví, že je to poslední dochovaná veřejná kašna ve městě z poloviny devatenáctého století.

Kde vlastně Jihlavané brali vodu? Pojďme to vzít pěkně od začátku. „V roce 1389 moravský markrabě Jošt udělil Jihlavanům privilegium, podle něhož měli právo užívat příjmů, které plynuly z vodovodu pro svoje vlastní potřeby. V předhusitské době se jednalo vedle Prahy o jediný vodovod ve velkých městech v českých zemích,“ říká jihlavský historik Radim Gonda.

O vodovodní systém se v Jihlavě staral mistr rúrař

Vodu už tehdy Jihlava brala z kaskády pístovských rybníků. Potvrzují to i archeologické nálezy. „Byly tam nalezeny dřevěné trubky, které měly v průměru dvacet až třicet centimetrů vnější průměr, ten vnitřní průměr byl osm až deset centimetrů. A byly zhotovené z jedle,“ říká historik. O vodovodní systém se tehdy staral mistr rúrař, v německy psaných dokumentech vedený jako rőrenmeister.

Olovo z trubek se hodilo obléhatelům Jihlavy na střelivo

V sedmnáctém století přestala voda z pístovských rybníků Jihlavě stačit. „Vedení města se rozhodlo vybudovat nový vodovod, který byl veden od Smrčné. Budování trvalo tři roky,“ dodává Radim Gonda. Bohužel ale začala třicetiletá válka, a olovo z trubek se obléhatelům hodilo. Nový vodovod zcela zničili. Město se muselo vrátit k vodě z Pístova. Časem samozřejmě i s novým potrubím a dalším vodárenským zařízením. Pro představu, v polovině devatenáctého století měla Jihlava dvacet tisíc obyvatel.

Kašna na náměstí Svobody je z veřejných kašen poslední dochovaná

Veřejná kašna na Špitálském předměstí, dnes na náměstí Svobody, byla instalovaná v sedmdesátých letech devatenáctého století. Když nepočítáme nejstarší dvě kašny na dnešním Masarykově náměstí, tak je opravdu z veřejných kašen poslední dochovaná. „Máme doloženou veřejnou kašnu v soukromém domě Jakuba Pauspertela v ulici Matky Boží nebo v Hluboké ulici, dříve U Bekyň,“ říká Radim Gonda.

Z hubenovské nádrže pije Jihlava od roku 1972

Za veřejnou vodu samozřejmě Jihlavané platili. Radim Gonda našel záznamy o tom, že v roce 1928 stál kubík vody dvě koruny. V tomtéž roce se také voda začala chlorovat.

Od roku 1972 pije Jihlava vodu z hubenovské nádrže.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.