To je Živá voda. Svět pod hladinou rybníka v Modré, který vidíte, ale nenamočíte se
Modrá na Uherskohradišťsku je vesnička jen s několika stovkami obyvatel zato však velmi bohatou historií.
Tu z období Velké Moravy od roku 2004 přibližuje Archeoskanzen a jenom pár metrů od jeho bran je areál s pohádkově znějícím názvem Živá voda, ten byl dokončen v roce 2012.
Největší expozice přirozených mokřadních a sladkovodních ekosystémů u nás vznikla v místě, kde byly dříve rybníky a mokřady. Ve 13. století je zakládali cisterciáčtí mniši. Uměle vytvořené vodní nádrže časem sice zanikly, ale v sedmdesátých a pak v devadesátých letech minulého století došlo k jejich postupnému obnovování a zároveň se zrodil nápad představit význam vody v krajině a život v ní.
Vize autora myšlenky Miroslava Kováříka z Modré byla originální. Chtěl lidem ukázat, co se děje v potoce nebo v rybníce a jaké rostliny ve vodě rostou. Jednoduše řečeno, aby se dostali do vodního světa a přitom se nenamočili.
Co mají společného Žabinec, Rákoš nebo Pravěk? Velehrad i Modrou zdobí nové rybníky, navazují na církevní tradice

Konventní, Žabinec, Hráz, Pravěk, Rákoš nebo Grymův . To jsou názvy obnovených nebo nově vybudovaných rybníků v obcích Velehrad a Modrá na Uherskohradišťsku.
Pan Kovářík a lidé kolem něho měli jasno. Do vodního světa se bude vstupovat průhledným tunelem. Realizace nebyla vůbec jednoduchá, do tunelu v začátcích i trochu teklo. Přivolaní experti si s problémy rychle poradili a Modrá se chlubí největším sladkovodním tunelem v přírodě v Evropě. Je osm metrů dlouhý a dva metry široký.
Možná si představujete, že je umístěný v robustní budově, ale opak je pravdou. Centrem unikátního areálu Živá voda je nenápadný bílý domek s doškovou střechou. Jiný by se do blízkosti archeoskanzenu ani nehodil. Kromě nápisu a obrázku na venkovní stěně na první pohled nic nenasvědčuje, co se děje uvnitř.
Má dvě nadzemní a dvě podzemní podlaží. Stojí na jakémsi poloostrově obklopen rybníky, vodopádem a rostlinami. To největší překvapení už jsem prozradila, tak ještě doplním, že osmimetrový tunel, což je vlastně expozice pod hladinou rybníka, tvoří hranici mezi teplovodním a studenovodním biotopem.
Je to zvláštní, ale jedinečný pocit, když se procházíte tři a půl metru pod hladinou rybníka a kolem vás plují ryby. Na jedné straně vidíte život ve velké tůni, na druhé zase v rybníce. Mezi živými exponáty jsou ryby, které v tomto prostředí běžně žijí nebo žili. Kromě sumců, kaprů či candátů i největší sladkovodní ryby na světě vyzy velké. V minulosti se objevovaly i na dolním toku Moravy.
V expoziční budově je možné přes průhlednou akrylátovou stěnu pozorovat život v potoce nebo v mokřadu. Jsou tam želvy bahenní, žáby nebo čolci. Myšleno je i na zrakově hendikepované návštěvníky. Pro ně jsou na stěnách umístěny makety ryb v životní velikosti s popisem v Braillově písmu.
V druhém podzemním patře je k vidění život v hlubině i se zimováním ryb pod ledem v 6metrové hloubce. Je tam telestěna na promítání dokumentů o historii a ekologii krajiny. Výukový areál je doplněn ukázkami lesů a luk z povodí řeky Moravy.
A aby toho nebylo málo, venku je relaxačně naučný prostor s ekologickým jezerem a brouzdalištěm. V letních měsících slouží ke koupání, v zimě k bruslení.
Související
-
Podívejte se. V Modré se zabydlují pratuři, společnost jim dělají kozy, ryby i oslíci
Pratuři se stali novou atrakcí expozice Živá voda, kterou Modrá rozšiřuje. Pratuři doplnili zvířata žijící v sousedním archeoskanzenu, který představuje život Velké Moravy.
-
Pratuři se zabydlují v Modré. Podívejte se na zvířata vracející se na Moravu po osmi stech letech
Dvě mladé samičky pratura se zabydlují v areálu Archeoskanzenu v Modré na Uherskohradišťsku.
-
Pratuři jsou po osmi staletích znovu na Moravě. V Modré zatím pro býčka a jalovičky jména nemají
Dvě mladé samice pratura už jsou v Modré na Uherskohradišťsku. Na Moravu se toto zvíře vrátilo po osmi staletích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka