Jakub Novák: Mezilidské vztahy jsou v Africe úplně jiné než v Evropě. Tím bychom se měli inspirovat

Proč jste si vybral politologii jako obor svého studia v Hradci Králové na univerzitě?
Měl jsem být původně pedagog. Studoval jsem Střední pedagogické lyceum v Litomyšli, ale tam mě úplně uchvátil jeden z vyučujících, který měl právě vystudované společenské vědy. Tam jsem pochopil, že nemůžu jít pedagogickou cestou, že mě zajímá světové dění. Ale nebaví mě jen povídat o světových problémech, chtěl jsem je řešit aktivisticky. A tak jsem se přihlásil na obecnou politologii. A v průběhu studia jsem potkal dalšího inspirativního člověka mého života, dnešního děkana Filozofické fakulty Jana Prouzu, který ve mně zase vzbudil lásku k Africe. Od té doby je tento kontinent moje další láska.

Afrika, to je láska na první pohled. V mém případě se to povedlo dokonale. Když tam člověk jednou přijede, tak už se musí pořád vracet.
Jakub Novák, tiskový mluvčí Univerzity Hradec Králové

Slyšel jsem, že jste šel studovat politologii také protože jste si myslel, že tam není matematika. Ovšem pak jste zjistil, že tam je také.
To máte úplnou pravdu. Doufal jsem, že se tam nebude počítat. Ale když jsem nastoupil na politologii, tak hned v rámci druhého semestru jsou volební a stranické systémy, kdy přepočítáváte odevzdané hlasy na mandáty. To mě vedl Dr. Jan Outlý, dnešní člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Takže i na politologii se bohužel počítá, ale zvládl jsem to. Prošel jsem, tak je to fajn.

Čtěte také

Matěj Břeský pomáhá dětem v Africe: Teď jsme tam postavili tak luxusní kurník, jaký nikdo jiný nemá

Zmínili jsme Afriku. Všeobecně se ví, že Univerzita Hradec Králové vysílá své studenty do zahraničí na studijní pobyty a stáže. To byl i váš případ, co se týče Afriky?
Je to tak. Nejprve jsem odjel na takový krátký poznávací čtrnáctidenní výjezd, který v nás měl vzbudit zájem o Afriku a zamilovat si ji. V mém případě se to povedlo dokonale. Byl jsem na 14 dní v Ghaně na krátký studijní výjezd a paradoxně jsem se z něj málem nevrátil.

To mě zajímá.
Udělal jsem chybu, že jsem si dal jídlo na ulici u stánku. A vyvolalo to velmi intenzivní nejen střevní potíže. Byl jsem hospitalizovaný v nemocnici několik dní, zhubnul jsem asi 9 kilogramů. Doteď vzpomínám na setkání s místním náčelníkem, který mě pravděpodobně nějak očaroval, protože druhý den ráno už mi bylo dobře a vzpamatoval jsem se. Ale ten zážitek spočíval v tom, že jsem tam poprvé viděl umírat lidi ve skutečnosti. Protože to nejsou nemocnice, na které jsme zvyklí. To byl můj první zážitek a setkání se smrtí. Ale jakmile se dostanete do Afriky, tak si ji zamilujete. Mnoho turistů létá na dovolenou do Egypta nebo Tuniska, ale není pravá Afrika. Opravdová Afrika leží jižněji, pod Maghrebem. A to je prostě láska na první pohled. Když tam člověk jednou přijde, tak se tam už musí vracet.

Čtěte také

Drsný každodenní život Afriky prožívá už 13 let s tamními obyvateli česká klinika Itibo v Keni

Čím na vás Afrika tak zapůsobila? Co vás k ní připoutalo?
Je úžasně lidská. Je úplně jinak sociální. Vždy to uvádím na příkladu Prahy, kam strašně nerad jezdím na služební cesty. Protože prostě v Praze potkáváte davy lidí bez tváře, neusmívají se na sebe, žádná sociální interakce tam neprobíhá. A to dokonce ani v obchodě, kde se třeba snažíte jen někomu podržet dveře. Prostě obecně v Evropě mám pocit, jsou si lidé trošku odcizení. A v Africe to je úplně naopak. Tam je potřeba sociálního kontaktu, lidé vidí, že jste z úplně jiného kulturního prostředí, a okamžitě se ptají, co tam děláte, jaký je váš životní příběh. To je něco úplně jiného. Mezilidské vztahy jsou v Africe absolutně jiné než u nás v Evropě nebo obecně na Západě. Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou bychom se mohli a měli inspirovat.

Kolikrát jste už byl v Africe?
Zatím jsem tam byl čtyřikrát. Poprvé v roce 2014 a naposledy, těsně před začátkem covidové epidemie, jsem byl v Etiopii v roce 2020.

Čtěte také

V Africe zažijete za jeden den víc než tady za celý rok. A život se má prožít, ne jen tak proflákat

Na co se v souvislosti s Afrikou zaměřujete teď v rámci svého studia?
Nechci úplně zabíhat do podrobností, protože přeci jen, když mluvíme o vědě, tak je to složitější, ale jsou to velmi obecně lidská práva. Zaměřuji se na speciální komunitu homosexuálů, to, čemu říkáme odborně LGBTQ+ komunity. Zajímá mě, jak se chováme k této skupině obyvatel v Africe, tamní podmínky homosexuálů a vůbec nějak odlišných lidí. Jsou velmi, velmi tragické a velmi, velmi nepěkné.

To se asi nedá srovnat s Evropou.
Vůbec, v žádném případě. Tam vůbec nehovoříme o žádných právech, o žádných možnostech. Spousta LGBT aktivistů utíká z Afriky, protože hned ve čtyřech státech, například v Nigérii, jim zkrátka hrozí smrt ve chvíli, kdy budou označeni za homosexuála.

Čtěte také

Po Africe s Emilem Holubem a afrikanistkou Marií Imbrovou. Ztroskotání v peřejích, přepadení, nemoce

Ještě mě zajímá, jak jste se dostal na pozici tiskového mluvčího Univerzity Hradec Králové?
Ten příběh je podobný, odmala jsem totiž miloval práci v rádiu. Začal jsem pracovat v jednom nejmenovaném komerčním rádiu v Hradci Králové během vysokoškolských studií a na univerzitě jsem byl takový ten aktivní student. A všiml si mě tenkrát pan rektor a paní kancléřka, které dodnes vděčím za to, že jsem se na univerzitě tuhle pozici dostal. Ona si mě hezky vychovala, dostal jsem nabídku. Výhodou Univerzity Hradec Králové obecně je, že je poměrně malá. To se sice může zdát jako nevýhoda, ale o to víc tam panuje přátelštější atmosféra. Mám prostě telefon na každého na univerzitě, a když je potřeba, tak zavolám a vše vyřešíme.

Jak vypadá takový obyčejný den tiskového mluvčího univerzity?
Vůbec není uniformní, každý den je jiný. Přichází jiná agenda a jiné problémy. Rád bych řekl, že každé ráno udělám monitoring tisku, napíši tiskovou zprávu a udělám podobně milý a příjemný rozhovor, ale tak to není. Každé ráno se dovídám, co mi ten den přinese a co je zapotřebí připravit a zorganizovat.

Jakub Novák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A jaké máte představy o své budoucnosti? Bude nadále spojena s Univerzitou Hradec Králové?
Teď jsem velmi šťastný a spokojený na Univerzitě Hradec Králové. Tu práci úplně stejně jako práci v rádiu miluji, ale umím si představit, že se někdy v budoucnu zase podívám takříkajíc na druhou stranu barikády, kde teď sedíte vy.

Naším hostem byl tiskový mluvčí Univerzity Hradec Králové a vedoucí jejího oddělení propagace a komunikace Jakub Novák.