Jako u moře. Objevte s Radiožurnálem nejkrásnější koupaliště v Česku
Okolo Bystřičky na Vsetínsku to žilo nočním životem. Z oblíbených zábav zbyly jen vzpomínky
Chátrající hotely, torza stánků s občerstvením a staré laminátové loďky připomínají zašlou slávu přehrady Bystřička na Vsetínsku. Ve druhé polovině minulého století na ni jezdily tisíce lidí. Do podnikových chat a do kempů přijížděli hlavně havíři z Ostravska. Na léto u Valašského moře, jak se vodní nádrži říká, vzpomínají hlavně místní.
Na pláži u půjčovny lodiček pozorujeme s pamětníkem Zbyňkem Fojtíčkem rodinu, která nastupuje do jedné ze starých odřených lodiček.
„To jsou pořád ještě ty staré laminátové pramičky, které tady doznívaly ještě koncem 80. let,“ ukazuje. Tehdy jich tady byla plná přehrada. „Bystřička byla v tu dobu opravdu velmi známá. Našli jste tady turisty, čundráky i rodiny s dětmi hlavně z Ostravska. Mnohdy tady bylo přes víkend až tři tisíce lidí,“ vzpomíná.
Čtěte také
I proto tady dohlíželi na rekreanty i strážníci. „V noci to skutečně žilo a tehdejší Sbor národní bezpečnosti měl ve svém doku i motorový člun, který byl ve výjimečných případech použit,“ říká.
Přehradu stavěli Italové
Přehrada se stavěla na začátku 20. století. Její zvláštností je, že ji stavěli Italové. „Nikdo neuměl stavět kamenné hráze jako oni,“ dodává Fojtíček. A na stavbu dohlížel i pradědeček nedávno zesnulého zpěváka a herce Františka Segrada.
„Když se podíváme na druhou stranu, kde je statek, tak tam si pronajal pokojíček, aby měl výhled na vodu. Připomínalo mu to jeho domov,“ vysvětluje.
Hotel Klenov
Nejen průtok a výšku hladiny vody přehrady, ale také dění okolo ní sledovala celý svůj život hrázná Marie Kynclová. „Žilo to tu. Na Valašské boudě, která je už zbouraná, bývaly diskotéky, bylo tu letní kino, hodně podnikových chat,“ vzpomíná.
V jedné z nich sedím na balkóně s jejím novým majitelem Jiřím Treznerem. „Když jsme koupili tuto chatu, tak k nám chodila na návštěvu fůra lidí, kteří říkali, že tady prožili mládí a že by se chtěli alespoň podívat. Citová vazba mnoha lidí z let 70. a 80. přetrvávala,“ vypráví.
Na Bystřičce stálo také nejluxusnější ubytovací zařízení své doby, hotel Klenov, odkud se pravidelně až do ranních hodin ozývala živá hudba. Budova dnes chátrá a z oblíbených zábav zbyly jen vzpomínky.
Související
-
Česko mezi řádky. Nový seriál Radiožurnálu vás zavede do míst, která znáte z knížek
Naši reportéři se vydali po stopách románových hrdinů, aby zjistili, jak to ve skutečnosti vypadá na místech známých z literatury. Nalaďte si denně Dopolední Radiožurnál.
-
Zatopené lomy na Vysočině jsou ráj pro zasvěcené. A pro odvážné
Domorodci, trampové a potápěči je dobře znají a mnohdy si je dost žárlivě střeží. Žulové lomy na Vysočině jsou obvykle ukryté v lesích a žádné cedule tam nevedou.
-
Dachova u Hořic: Prvorepublikový skvost mezi plovárnami
Je to asi nejkrásnější plovárna u nás. Dachova vznikla v roce 1925 a dnes vypadá podobně jako tenkrát, vedení města se totiž rozhodlo zachovat její prvorepublikovou tvář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
