Jak žít po Osvětimi, kdo v Izraeli sází stromy a 100 let od narození Ladislava Grosmana

31. leden 2021

Co pomohlo Evě Erbenové žít život „po Osvětimi“? Jak můžete zasadit v Izraeli svůj strom? A který československý film dostal jako první Oscara?

Žít v přítomnosti

Od osvobození Osvětimi uplynulo tento týden 76 let. Dnes už žije jen málo těch, kteří tyto události osobně zažili – a přežili. Jednou z nich je i Eva Erbenová. Kde po válce brala sílu k novému životu? Evě Erbenové zavolala do izraelského Aškelonu Terezie Jirásková.

Narodila se v roce 1930 v Děčíně jako Eva Löwidtová, o šest let později se rodina přestěhovala do pražských Strašnic. 10. prosince 1941 musela rodina Löwidtových odjet do ghetta v Terezíně a v roce 1944 do Osvětimi. Začátkem ledna 1945 byla Eva s maminkou evakuována z Osvětimi do tábora v Gross-Rosen, odkud putovaly na tzv. pochod smrti. Maminka Evy ho nepřežila. Eva z něj utekla, přežila a později se s manželem Petrem Erbenem odstěhovala do Izraele.

„Dnes je to úplně jiné. Řekla bych, že nás to otužilo, udělalo to z nás to, co jsme. Udělalo to z nás lidi, kteří přijímají přítomnost a dané okolnosti s určitou rezervou, nezoufají a vždy ze pokoušejí prokousat se životem,“ vzpomíná Eva Erbenová.

„Měla jsem album od rodičů a na to jsem se dívala a přitom jsem brečela a ukazovala jsem ho dětem. Tak manžel Petr vzal to album a povídá: ,A teď ho na rok zavřeme.ʻ Tak ho zavřel a řekl, že vyhodil klíč. S ,tímʻ se nedá žít a ,žítʻ. Když chcete žít normálně, ,tohleʻ někam schováte, ne zapomenete, ale pohřbíte do krabičky a necháte ležet. A když je život doma spokojený a když panuje láska, láska, která ne vyžaduje, ale která prostě je, tak je život lehčí. Tak je taky lehčí ,tohleʻ, člověk žije přítomnost,“ uzavírá Eva Erbenová.

Lidé, kteří sázejí stromy

U nás v posledních dnech ještě sněží, ale v Izraeli už začínají kvést stromy, mezi prvními třeba mandlovníky. Proto Židé ve čtvrtek slavili Nový rok stromů, hebrejsky Tu bišvat, který připadá na 15. den hebrejského měsíce švat.

Letos také uplynulo 120 let od založení Židovského národního fondu, který se zabýval vykupováním půdy a jejím zúrodňováním, případně i zalesňováním půdy neúrodné a erodované. Symbolem činnosti Židovského národního fondu dodnes zůstává výsadba stromů, která je spojená právě se svátkem Tu bišvat.

Od svého založení Židovský národní fond vysadil na 220 milionů stromů. „Pro ty, kdo chtějí mít v Izraeli svůj strom, je zde připraven zvláštní obřad, ale zasadit svůj stromek v Izraeli může každý i elektronicky zaslaným příspěvkem,“ uvádí Leo Pavlát.

100 let od narození československého prozaika Ladislava Grosmana

Napsal scénář pro úplně první československý snímek oceněný Oscarem, který navíc dodnes patří mezi nejlepší filmy o holocaustu. Řeč je o filmu Obchod na korze a Ladislavu Grosmanovi. Od jeho narození uplyne 4. února 100 let. Jeho sebrané spisy vydává nakladatelství Akropolis. S jejich editorem Janem Šulcem hovořila Jana Šustová.

Grosman pocházel z východoslovenské židovské rodiny. „Musíme si uvědomit, že on se v tom narodil a vyrůstal, velice dobře to poznal a celý život se k tomu vracel,“ vysvětluje Jan Šulc.

Za války byl Grosman členem odboje. „Po roce 1945 odešel do Prahy, kde vystudoval vysokou školu a začal pracovat jako novinář, scénárista a psal pro film,“ pokračuje Šulc. V září 1968 Grosman se svou rodinou emigroval do Izraele.

„Tam přednášel scénáristiku na univerzitě u Tel Avivu, ale jsem přesvědčen o tom, že pro něj byla těžká ta osobní izolace a především ztráta Slovenska a celého toho živlu. O tom svědčí to, co dělal a jak psal. On se neustále vracel do dětství na Slovensko. Narodil se jako Slovák, ale psal česky. Myslím, že je málo spisovatelů, o kterých můžeme říct, že jsou Čechoslováci nebo česko-slovenští autoři, protože jeho čeština je poznamenaná slovenštinou. Ale je to spisovatel podle mého názoru naprosto výjimečný v kontextu české literatury tím, že je Slovák, v rámci slovenské literatury tím, o čem píše a že píše česky, že odchází do Izraele a tam se věnuje slovenským tématům,“ uzavírá Jan Šulc.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát , Noemi Fingerlandová
Spustit audio