Jak to vypadá ve škole pro zubaře: studenti figuríny nešetří. Přijat je jen jeden z dvaceti zájemců

Každoročně české vysoké školy opustí zhruba dvě stovky čerstvě vystudovaných zubařů, jen v Brně pak šedesát. I když dostupnost zubní lékařské péče není ve všech regionech dobrá, tyto počty se zvyšovat nebudou.

Studium zubního lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně je jedním z nejžádanějších oborů na celé škole. Šance uchazečů dostat se na zubařinu je dvakrát menší, než na všeobecné lékařství.

Přesto vedení fakulty neuvažuje o zvýšení počtu studentů. I proto, že studium zubního lékařství je jedno z nejdražších vůbec. Podle České stomatologické komory je počet zubařů v Česku jeden z nejvyšších v Evropě, problém je spíš s jejich dostupností v některých regionech.

Na Lékařské fakultě v laboratoři, kde mají studenti prvního ročníku praktická cvičení se na plastových modelech hlav a v jejich otevřených ústech učí pracovat se zubařskými nástroji.

„Učí se základům preparace a základům zhotovení výplní. Každá ta hlava je stejná. Je to pan Novák, protože Novák je nejčastější příjmení v České republice. Samozřejmě pan Novák si na nic nestěžuje, když mu třeba dají ruku přes obličej, ale snažím se je na to upozorňovat, protože když ve čtvrtém semestru přejdou na skutečné pacienty, tak už to dělat nemohou,“ vysvětluje asistent Petr Kučera, který působí zároveň na stomatologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny.

Figurína, na níž si péči o pacienta trénují studenti stomatologie.

„Děláme podložky pod amalgám, musíme namíchat speciální konzistenci a pak pracovat rychle, protože jinak to ztvrdne,“ popisuje svou činnost studentka Barbora Křivanová.

„Když poprvé vrtnete do zubu, vrtačka ho provrtá jako by nůž projel máslem,“ popisuje její spolužák David Hrňa utrpení, které zubařské figuríny podstupují.

Dostane se jen jeden z dvaceti, víc studentů přijmout nemohou

Tito studenti patří mezi ty šťastné, kteří se na obor zubního lékařství dostali. To totiž není vůbec snadné.

„Máme v současné době asi 1200 přihlášek ke studiu a budeme brát 60 studentů v českém studijním programu. Je to jeden z dvaceti, z kapacitních důvodů není možné navyšovat počty studentů,“ vysvětluje proděkanka pro zubní lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Lydie Hollá.

O studium je podle ní zájem proto, že na rozdíl od všeobecného lékařství netrvá šest, ale jen pět let, nejsou následné atestace ani noční sužby a lékař s čerstvým diplomem může okamžitě ordinovat za velmi dobrý výdělek. Studium je přitom velmi drahé.

Cvičné vrtání si studenti stomatologie trénují na figurínách.

 „Stát nám dává zhruba dvě třetiny nákladů, co výuka stojí. Zubní lékařství je ještě více individualizovaná výuka, lze očekávat, že ta nákladovost je ještě vyšší. V anglických studijních programech roční studium stojí 340 tisíc korun, je to zhruba o 50 tisíc ročně víc než u všeobecného lékařství,“ konstatuje děkan Martin Bareš.

Kromě peněz a pacientů, na kterých by se mohli studenti učit, chybí fakultám také učitelé.

„Je to na hraně únosnosti toho, co zvládáme. Proč by zůstávali na akademickém pracovišti za tarifní platy, které jsou zhruba čtyřikrát nižší než v privátním sektoru,“ dodává Hollá.

Každoročně české vysoké školy opustí zhruba dvě stovky čerstvě vystudovaných zubařů.

autor: gaj
Spustit audio

Související