Jak správně nasušit šípky a jak si z nich připravovat čaj?

9. říjen 2019

Šípky obsahují celou řadu vitamínů v čele s vitamínem C, minerály i další lidskému organismu prospěšné látky. Jak je ale ze šípků do těla dostat v co nejvyšší míře a nejlepší kvalitě?

Šípky určené k sušení sbíráme, dokud jsou ještě tvrdé. „Jestliže si chceme z ještě čerstvých plodů udělat čaj, odstraníme bubáka, šípek rozkrojíme, vybereme štětinatá semínka a dužinu vypláchneme,“ radí bylinkářka Ivana Tischlerová. Samotný čaj si nachystáme jako výluh, což je nejšetrnější metoda přípravy. Po namočení přes noc vodu i s šípky pouze zahřejeme asi na 70 °C a necháme odstát.

Sušení šípků

„Se sušením šípků je to trošku složitější,“ říká Ivana Tischlerová, „měly by se sušit umělým teplem s teplotou nastavenou maximálně na 40 °C. Když sušíme šípky na 50 a více stupňů, přicházíme o některé důležité termolabilní látky. Správně usušené šípky totiž nejenže doplňují vitamín C a posilují imunitu, ale také mají silné protizánětlivé účinky a působí dobře i na regeneraci kloubů.“

Správně usušený šípek si zachovává přirozenou barvu. „Když nám to zčerná, je to špatně. Podmínkou je co nejpřirozenější barva, ovšem zároveň by po zmáčknutí z šípku nemělo nic vytékat,“ upozorňuje bylinkářka.

Příprava šípkového čaje

Na čaj jsou vhodné šípky drcené, příprava je pak jednodušší a rychlejší. „Šípky sušíme celé, potom je rozmixujeme na malé kousky a skladujeme. Bereme po lžičkách, po lžících, do hrnečku, do konvice. Anebo sušíme celé a skladujeme celé, ty pak bez drcení nebo i s drcením můžeme povařit. Zase abychom nepřišli o příliš mnoho vitamínů a dalších užitečných látek, necháme je až několik hodin namočené ve studené vodě a následně krátce přejít varem, tak 2 minutky, vypneme a ještě asi 15 minut necháme vylouhovat,“ popisuje postup Ivana Tischlerová, „ty šípky nemusíme vyhazovat, můžeme dělat ještě druhý, dokonce i třetí odvar. Říká se, že tyhle odvary jsou dokonce bohatší na účinné látky, než ten původní první.“

Jedlé jsou i šípky okrasných růží

Na čaj můžeme použít šípky z jakékoli růže. „Nemusí to být zrovna růže šípková, můžou to být také kulturní odrůdy, které nám rostou na zahradě. Šípky jsou jedlé ze všech růží. Sbírala jsem šípky růže galské, bedrníkolisté… Ale i růže, která se nám pne po pergole, má jedlé šípky,“ ujišťuje bylinkářka. Podle Ivany Tischlerové nelze mluvit o nižší účinnosti těchto šípků, protože také u různých keřů růží šípkových se účinky liší v závislosti na stanovišti, počasí nebo době sběru. Na podporu imunity a dodání vitamínu C nám dobře poslouží všechny šípky.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.