Jak dostat luční kvítí plné kopretin, chrp, hvozdíků nebo zvonečků do našich zahrad?
Jakmile se objeví kopretiny, je vyhráno, říká o zakládání květnatých luk vedoucí odboru životního prostředí v Třeboni Jaroslav Fliegel. Jak dostat alespoň kousek takové krásně rozkvetlé louky plné kopretin, chrp, hvozdíků nebo zvonečků do našich zahrad?
V poslední době se ve veřejné zeleni, ale i v soukromých zahradách, lidé stále častěji navrací k zakládání květnatých luk. Důvod je nasnadě. Pěkně to vypadá, seče se jen dva až třikrát za sezónu a navíc luční porost se stává útočištěm užitečných živočichů.
Soutěžte do konce dubna o zahradní traktůrek v hodnotě 90 000 Kč!
„Ideální je udělat celoplošnou přípravu půdy, to znamená strhnout drn v celé ploše, potom tu plochu upravit, uhrabat, urovnat a teprve do této čisté zeminy sít luční směs“, říká vedoucí odboru životního prostředí v Třeboni Jaroslav Fliegel, který se aktivně podílí na výsevu lučního porostu v parku třeboňských lázní Aurora.
Podle jeho slov luční společenstvo potřebuje ke svému fungování větší plochu, protože konkurence ostatních trav je silná. Vzhledem k tomu, že rostlinky se potřebují přesemeňovat, rozloha 1 ar je podle něj ideální.
Na ten správný efekt si musí pěstitel až tři roky počkat. Ale pak to stojí za to. První seč připadá na konec června a druhou na konec srpna. Výhodou je, že luční kvítí dobře snáší drsnější podmínky, takže ani suché léto jim neublíží.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
