I v parných dnech se houby na Vysočině dají najít, ale nepočítejte s plným košíkem
Před třemi týdny se zdálo, že houby porostou. Na Žďársku lidé nosili plné košíky. S přívalem veder se ale houby schovaly. Kde houby hledat a jestli ještě porostou a potěší houbařovo srdíčko, na to jsme se ptali mykologa Jaroslava Kocmana z Havlíčkova Brodu.
„Jsou stále ještě místa v lese, kde je vlhčí půda. A kde můžete houby najít. Ale dva koše to nebudou,“ směje se mykolog.
Houby potřebují stinné vlhčí stanoviště. A vzhledem k tomu, že mnoho druhů žije v symbióze s dřevinami, musí mít jako sousedy i vhodné stromy. A to například duby, smrky, břízy, buky, jedle či borovice. V takových lesích je pak možné hřiby, lišky nebo kozáky najít. Houby, které ale jeví známky rozkladu, nebo jinak poškozené není vhodné sbírat. Nesbírejte ani houby, které neznáte.
Holubinky
Na Vysočině jich roste několik desítek druhů a orientace v tom není snadná. Barevná variabilita je veliká. Jsou mezi nimi druhy chutné, méně chutné až palčivé. Jsou i druhy, které mohou způsobit lehkou nevolnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
