Hluk je pomalý zabiják. Může za poruchy spánku i srdeční nemoci

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) uvádí, že hluk v životním prostředí je každoročně příčinou předčasného úmrtí více než 16 tisíc Evropanů. Okolo 13 milionů lidí v Evropě trpí v důsledku vystavení hluku poruchami spánku a dalších 30 milionů lidí je hlukem obtěžováno.

Extrémní hluk může poškodit sluchový aparát

Krátkodobé vystavení extrémně velkému hluku může vyvolat tzv. akustické trauma, které spočívá v poškození ušního bubínku, sluchových kostek nebo blanitého labyrintu.

Dlouhodobým vystavením hluku v trvání několika let (např. na pracovišti nebo v případě bydliště v blízkosti frekventované silnice či železniční trati) dochází k poškozování buněk vnitřního ucha tzv. Cortiho orgánu. Ale poškození sluchu si můžeme přivodit i svým koníčkem, například častým poslechem nebo provozováním hlasité hudby.

Projevem takové poruchy může být zpočátku například dočasné zhoršení sluchu. Dále dochází ke zhoršenému porozumění řeči a může dojít i ke vzniku tinnitu. Ten se obvykle projevuje zvuky, které nemocní označují jako pískání v uších, zvonění, šelesty, hučení, bzučení, cvakání, syčení, tikaní a podobně. U drtivé většiny pacientů jde o nepříjemné nebo rušivé subjektivní pocity, které vznikají bez jakéhokoliv podnětu z okolí. Proto lékař takové zvuky nemůže přístrojem zaznamenat.

Účinky hluku na srdečně-cévní systém

Poškození kardiovaskulárního aparátu prokázala řada studií u lidí žijících v hlučných oblastech v blízkosti některých průmyslových podniků, letišť nebo frekventovaných komunikací. Odborníci studovali mechanismus, kterým hluk vede v lidském těle k poškození srdce a cév. Zjistili, že hluk spouští reakce nervového a hormonálního systému, které vedou k dočasnému zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, a k zúžení cév neboli k vazokonstrikci. Opakované a dlouhotrvající vystavení hluku může přejít v trvale zvýšený tlak (neboli hypertenzi) a v ischemickou chorobu srdeční, tedy v nedostatečné zásobování srdeční svaloviny kyslíkem. Následkem těchto změn se pak zvyšuje riziko srdečního infarktu.

Hluk a poruchy spánku

Rušení spánku hlukem vede v těle ke změnám hladin stresových hormonů. Lékařské experimenty prokázaly, že hluk během spánku způsobuje změnu tepové frekvence, změny aktivity mozku i doby trvání jednotlivých stádií spánku. Může dojít i k předčasnému probouzení a ke zkrácení doby spánku. Epidemiologické studie pak u lidí žijících v oblastech s vyšší hladinou nočního hluku ukazují statisticky významně vyšší spotřebu léků na spaní. Citlivější vůči působení hluku jsou starší lidé, děti, těhotné ženy, lidé pracující na směny nebo lidé trpící některými chronickými chorobami.

Další nepříznivé účinky hluku na zdraví

Vystavení hluku v podstatě způsobuje stres, který může vést k řadě dalších nežádoucích účinků. V případě krátkodobého působení může jít například o poruchy paměti a pozornosti, o snížení výkonnosti, ale může vést také k únavě, depresím, rozmrzelosti nebo agresivitě.

Dlouhodobé působení hluku může vést i k narušení imunitního systému, což se může projevit nižší odolností vůči infekcím, zvýšeným výskytem zánětlivých onemocnění a některých nemocí zažívacího ústrojí. Některé studie ukazují, že v případě těhotných žen by vystavení hluku mohlo vést k ovlivnění vývoje plodu v děloze a k ovlivnění průběhu a výsledku těhotenství, například v podobě snížené porodní váhy novorozenců.

Vliv hluku na děti

U dětí vystavených hluku, například v okolí letišť, byla v řadě studií prokázána nižší výkonnost v poznávacích úlohách, problémy se čtením nebo obtíže při výuce jazyků. U malých dětí může mít hluk negativní vliv na osvojování si řeči. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že zhruba 13 tisíc školáků v Evropě trpí poruchami učení jen kvůli hluku v okolí velkých letišť.

Hlukové mapy: Česko má co řešit

V únoru 2019 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví výsledky už třetího kola zpracování hlukových map, které zahrnují největší městské aglomerace v České republice a dále okolí nejfrekventovanějších silnic, dálnic a železničních tratí. Ukazuje se, že nadměrným hlukem jsou v Česku ohroženy statisíce lidí, přičemž horší je situace v případě rušení nočním hlukem, zejména pokud jde o obyvatele velkých měst.

Nové hlukové mapy mají sloužit jako podklad pro přípravu akčních plánů, tedy opatření, která by měla snížit hluk, kterému jsou lidé vystaveni hlavně v tzv. kritických místech, tedy tam, kde je situace nejhorší. Akční plány by mělo zpracovat ministerstvo dopravy ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady. Mapy jsou veřejně dostupné na portálu ministerstva zdravotnictví.

Pokud vás obtěžuje hluk z okolí, můžete se obrátit na krajskou hygienickou stanici, která zajistí jeho změření a měla by následné zavést řízení k nápravě.