Galerie ženských osobností - Pocahontas

13. listopad 2006

Asi nejznámější Indiánka na světě, i když v českých zemích by ji zřejmě co do popularity překonala Ribana či Nšoči. Ty jsou však postavami pouze literárními či filmovými, zatímco Pocahontas byla postavou skutečnou. Ale i ona je opředena mnoha legendami, z nichž většina je z velké části nepravdivá. Její velký význam spočíval v tom, že usnadnila počátek osidlování Ameriky evropskými osadníky a pomohla přilákat do nových kolonií nové přistěhovalce a zajistit mírové ovzduší tohoto prvního období.

Narodila se pravděpodobně ve Werawocomoco (dnešní Wicomico) někdy kolem roku 1595 jako Matoaka a Amonute. To však bylo kmenové jméno a lidé mimo kmen je znát neměli. Jméno Pocahontas je vlastně její přezdívkou, kterou získala. Znamená něco jako "hravá" či "nezbednice". Byla dcerou Powhatana, což byl náčelník hned několika indiánských kmenů ve Virginii. Od evropských osadníků si získal označení král. Proto byla pro ně Pocahontas princeznou. Nelze s jistotou říct, kdo byla její matka a kolik měla sourozenců, protože Powhatan měl manželek hned několik a bylo zvykem, že matky po porodu musely odejít.

Logo

O dětství Pocahontas víme velmi málo. V květnu roku 1607 se ale zřejmě poprvé setkala s bělochy, když Angličané přistáli u břehů pozdějšího Jamestownu. S tím se spojuje jeden legendární příběh, později zromantizovaný. Jeden z vůdčích osadníků, John Smith byl zajat a údajně mu hrozila smrt, když tu malá, tehdy ještě asi 10letá Pocahontas se vrhla na jeho obranu a zachránila mu tak prý život.

Pocahontas sehrála významnou roli pro osadníky i v následujících letech. Evropané tehdy ještě neuměli si dobře v nových koloniích zajistit obživu, a tak za velkého přispění Pocahontas probíhal mezi osadníky a Indiány směnný obchod. Pocahontas byla v osadě častým hostem a se Smithem se přátelila. Její návštěvy se později poněkud omezily, když problémy s některými osadníky způsobily rozpory s původními obyvateli. V říjnu 1609 se Johnovi Smithovi přihodila nehoda, kdy byl těžce zraněn při explozi střelného prachu, a tak odcestoval lodí do Anglie léčit se. Osadníci Indiánům však řekli, že zemřel.

Z některých pramenů plyne, že se roku 1610 Pocahontas vdala za muže jménem Kocoum. Ale více o jejich manželství nevíme. Žila tehdy v oblasti kolem řeky Potomac mezi Indiány. Powhatan, otec Pocahontas, tou dobou držel v zajetí několik Angličanů, a tak se jeden z obyvatel Jamestownu, kapitán Samuel Argall, když Pocahontas náhodou objevili, rozhodl, že ji nechá unést a bude žádat Powhatana o výkupné. A tak se i stalo. Za pomoci dvou Indiánů, kterým za odměnu slíbil měděný kotlík, se jim Pocahontas podařilo získat.

Kapitán pak po Powhatanovi žádal propuštění zajatců a navrácení zbraní, které osadníkům Indiáni ukradli. Powhatan tedy zajatce propustil, zbraně však nevrátil. Pocahontas tedy navrácena nebyla. Ona sama svou roli nesla pravděpodobně dobře. V osadě požívala poměrně velkou svobodu, dostalo se jí určitého vzdělání, zdokonalila se v angličtině a přijala křesťanskou víru. Nechala se i pokřtít a přijala jméno Rebecca. Navíc se zde seznámila s vdovcem Johnem Rolfem a sblížili se.

John Rolfe dlouho zvažoval, zda má Pocahontas pojmout za manželku, neboť byla v očích mnoha stále ještě tak trochu divoškou a donedávna pohankou. Plyne to z jeho dopisu guvernérovi, kde žádá o svolení k takovému svazku. Píše v něm, že ke sňatku ho nevedou pouze tělesné pohnutky, ale i zájem o spásu její duše. Jak se k celé věci stavěla Pocahontas, jaké byly její pocity, se bohužel nikde dočíst nemůžeme, protože se nikdy nenaučila psát. Svatbu tedy nakonec oslavili 5. dubna 1614.

Několik let žili na Johnově plantáži tabáku Varina Farms. V lednu 1615 se jim narodil syn Thomas. Sňatek Pocahontas a Johna pomohl na několik let vytvořit příznivé a mírové klima mezi kolonisty Jamestownu a indiánskými kmeny.

Kolonizátoři z Virginie chtěli přilákat další vystěhovalce, a tak vyzvali několik osadníků, mezi nimi i manžele Rolfovi a několik Indiánů, na cestu do Anglie. Cestu provázela velká publicita. V očích osadníků byla Pocahontas vnímána jako princezna a tato pověsti ji provázela i při návštěvě Evropy. Její vznešené chování dělalo na všechny velký dojem. Osobně se setkala s králem Jamesem I a královnou Šarlotou, s velkým respektem ji přijal i londýnský biskup. Pocahontas byla totiž velkým příkladem toho, že se osadníci nemusí indiánů tolik bát, že je možné jsou schopni přijmout evropskou kulturu, a to bylo v té době pro mnohé rozhodující.

Potkala se tehdy znovu i s Johnem Smithem, o kterém si myslela, že zemřel. Ale nebylo to zřejmě žádné romantické setkání bývalých milenců, jak to některé legendy líčí. Podle dostupných pramenů Pocahontas oslovovala prý Smithe jako otce.

Pocahontas, nyní vlastně Rebecca Rolfe, s manželem a synem strávila v Anglii celkem 7 měsíců a pak se vydali opět na cestu zpět do Ameriky. Ovšem její zdravotní potíže způsobily, že hned na počátku cesty museli vystoupit. Dnes můžeme z popsaných průvodních jevů usuzovat, že zřejmě trpěla tuberkulózou, které nedlouho po přistání i podlehla. Přesné datum její smrti neznáme. Pohřbena však byla v městečku Gravesend 21. března 1617. Bylo jí tehdy tedy pravděpodobně 22 let. Její poslední slova prý zněla: "Všichni musíme zemřít. Hlavně že dítě žije."

John Rolfe se se synem vrátil do Virginie, kde pak nadále podnikali na jejich plantáži. Syn Thomas měl pak mnoho potomků a řada i poměrně významných osobností se snaží vystopovat své kořeny právě až k Pocahontas. Patřila mezi ně dokonce i manželka amerického prezidenta Woodrow Wilsona, Edith, či módní návrhářka Pauline de Rothschilde.

autor: jt
Spustit audio