Galerie ženských osobností - Nettie Maria Stevensová
Jako první objevila, že rozdílná skladba chromozomů je tím faktorem, který rozhoduje o tom, zda se dítě narodí jako dívka nebo chlapec. Její místo v historii genetiky je ale do značné míry ignorováno. Uznání za objev chromozomů X a Y a jejich role v určení pohlaví je namísto jí obvykle připisováno dvěma jiným významným vědcům: jejímu bývalému profesoru z Bryn Mawr College, Edmundu B. Wilsonovi, který četl Stevensové rukopis o chromozomálních strukturách ještě než publikoval svou vlastní teorii, a T. H. Morgan, biologovi, se kterým Wilson sdílel Nobelovu cenu za tento objev.
Nettie se narodila v malém městečku Cavendish ve Vermontu, ve Spojených státech, 7. července 1861. Rodina se pak usadila ve Westfordu. Tatínek pracoval jako truhlář a nádeník. Nettie byla výborná studentka - vždy premiantka třídy. Na Westfield Normal School (ve státě Massachusetts) zvládla vystudovat čtyřletý studijní program během dvou let. Pak 10 let pracovala jako učitelka a knihovnice a šetřila, aby mohla jít studovat na vysokou školu.
Bylo jí 35 let, když roku 1896 do Kalifornie na Lelandovu Stanfordskou univerzitu odešla. Zvolila si obor biologie. Ve své závěrečné práci se věnovala mikroskopickému výzkumu nových druhů podmořského života. Byl to vynikající trénink pro její budoucí výzkumnou činnost.
Po absolvování Standfordu pokračovala ve studiu na Bryn Mawr College. Jedním z jejích profesorů byl Thomas Hunt Morgan, jeden z největších odborníků na genetiku, následovník E. B. Wilsona na postu vedoucího katedry biologie.
Za vynikající studijní výsledky získala stipendium na studium v zahraničí. Odcestovala do Evropy a strávila čas v laboratoři Theodora Boveriho v Zoologického institutu ve Würzburgu, v Německu. Boveri pracoval na zkoumání role chromozomů při dědičnosti. Nettie Stevens se během svého pobytu začala o toto téma zajímat.
V roce 1903 získala doktorát a začala se ohlížet po místě, kde by mohla zahájit svůj výzkum. Nakonec získala místo odborného asistenta v Carnegieho institutu na základě doporučení Thomase Hunta Morgan, Edmunda Wilsona a M. Careyho Thomase, rektora Bryn Mawr. Pracovala samostatně, a tak se stalo, že s Edmundem Wilsonem, biologem z Columbia University v New Yorku, dospěli nezávisle na sobě k obdobnému objevu. Ona však o něco dříve. Přesto je tento objev spojován se jménem právě Edmunda Wilsona, který za něj získal společně s T. H. Morganem Nobelovu cenu (1933). Někteří tvrdí, že Wilsonovi v objevu, který publikoval ve své teorii, pomohlo to, že měl možnost si přečíst její rukopis před oficiálním vytištěním.
Její práce o významu struktury chromozomů na určení pohlaví byla publikována r. 1905. V této první studii zkoumala určování pohlaví larev potemníka moučného. Objevila, že samičí buňky obsahují 20 chromozomů, zatímco samčí 19 velkých a 1 velmi malý. Navrhla, aby se tyto chromozomy označovali jako X a Y. Později studovala určování pohlaví u mnoha různých druhů hmyzu. Podařilo se jí určit chromozom Y a jeho vliv na určení pohlaví podle toho, zda je či není přítomen. Tento objev znamenal obrovský průlom ve vědě a ukončila tím dlouhou debatu, čím je pohlaví u živočichů určováno. Zda je to dáno dědičně či jinými faktory.
Její pozice na Carnegie institutu však zahrnovala povinnost vyučovat, ona se ovšem chtěla věnovat pouze vědě. A tak se obrátila na Charlese Davenporta s žádostí, zda by mohla pracovat v jeho Stanici experimentální biologie. Nettie však 4. května 1912 bohužel podlehla rakovině prsu ještě předtím, než mohla začít pracovat s Davenportem v Cold Springs Harbor, nebo obsadit profesorské místo na Bryn Mawr, které bylo pro ni vytvořeno.
Přestože se výzkumu začala intenzivně věnovat až po třicítce, podařilo se jí významně rozšířit obory embryologie a cytologie. Dodnes je však s její objevem oficiálně spojováno jméno Edmunda B. Wilsona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
