Galerie ženských osobností - Margaret Knightová

5. únor 2007

Pro své četné vynálezy si vysloužila přezdívku "ženský Edison". Nejvíce snad proslul její vynález stroje, který vyrábí papírové tašky. O patent k němu však musela bojovat u soudu, neboť ji chtěl předběhnout její kolega, který nápad ukradl. U soudu své právo na autorství nápadu hájil argumentem, že žena by přece takový složitý mechanický stroj vymyslet nemohla. Vymyslela a nezůstalo jen u něj. Ke svým více jak devadesáti vynálezům těch patentů získala nakonec přes dvacet.

Mattie, jak blízcí Margaret říkali, se narodila 14. února 1838 v Yorku, ve státě Maine, v USA, Jamesi a Hannah Knightovým. Vyrůstala však v Manchesteru (stát New Hempshire) společně se dvěma staršími bratry Charlesem a Jimem v poměrně skromných podmínkách, neboť maminka záhy ovdověla a vychovávala děti sama.

Logo

Mattie si s panenkami moc nehrála. Mnohem více ji lákala krabice s nářadím, kterou zdědila po otci. Už jako malá velmi ráda pracovala se dřevem a vyráběla pro bratry sáňky a draky. V 19. století byla dětská práce běžná, a tak i Margaret společně s bratry pracovala - bylo to v přádelně bavlny.

Když jí bylo přibližně 12 let, stala se svědkem tragické události, kdy jeden ze strojů měl poruchu a smrtelně zranil jednoho z dělníků, neboť než se jej podařilo vypnout, nebylo již pomoci. Otřesená tímto zážitkem věnovala spoustu přemýšlení tomu, jak by se podobným nehodám dalo zabránit. Navzdory jejímu nízkému věku se jí podařilo vyvinout bezpečnostní prvek, který stroj při nesprávném chodu automaticky vypnul. Její vynález se osvědčil a majitel továrny jej začal okamžitě využívat.

Dva roky po Občanské válce začala pracovat ve firmě Columbia Paper Bag ve městě Springfield (státě Massachusetts). Tehdy se se souhlasem svého nadřízeného pustila do vývoje přístroje, který by vyrobil, složil a slepil papírovou tašku, navíc s tehdy neobvyklým plochým, a tedy stabilnějším dnem, vše bez potřeby ruční práce. Viděla totiž, jak obtížné je balit předměty do papírového sáčku, který neměl ploché dno. Po pracovní době v penzioně, kde žila, vždy pokračovala na vývoji svého stroje. Její diáře byly plné záznamů o jejích návrzích modelů a plné výpočtů.

Sestrojila pak první dřevěný prototyp a začala jej testovat. Testování bylo mimořádně úspěšné a byla si jistá, že stroj funguje správně, a tak si najala technika, který by podle jejího dřevěného prototypu vytvořil stroj z kovu, aby jej následně mohla předvést a zaevidovat na patentním úřadě ve Washingtonu D. C. Než stačila přihlášku na patentní úřad podat, dozvěděla se, že muž jménem Charles F. Annan právě obdržel patent na stroj velmi podobný tomu jejímu.

Margaret to tak ale nenechala. Najala si právního zástupce, vyzbrojená důkazy a svědky se rozhodla o patent soudit. V soudním řízení vyšlo najevo, že Charles Annan vyzvídal na technikovi, který vytvářel kovový prototyp jejího stroje, a pak nemeškal, aby vynález mohl dříve ohlásit. Ovšem důkazy mluvily zcela ve prospěch Margaret Knightové. Nepomohl ani Charlesův argument, který přednesl před porotou, že přeci nemohou věřit, že takovýto složitý mechanický stroj by dokázala sestrojit žena.

Patent nakonec tedy získala ona. Přístroj byl patentován k 11. červenci 1871. Margaret se posléze stala spoluzakladatelkou firmy Eastern Paper Bag Company v městě Hartford, Connecticut. Její vynález mimořádně ovlivnil průmysl papírnictví. Její papírové tašky byly a dodnes jsou velmi hojně využívány.

Ve vynalézání dále pokračovala až do pokročilého věku. Zatímco mnohé ženy ve většině případů vynalézaly předměty potřebné pro domácnost, vynálezy Margaret byly vyloženě technického rázu. Není tedy divu, že ji r. 1872 časopis Woman's Journal označil za skutečnou "ženu v dílně". Z mnohých četných vynálezů lze jako příklad jmenovat speciální posuvné okno, včetně rámu, stroj na vysekávání kůže pro obuvnický průmysl, rotační motor a řadu dalších.

Margaret se nikdy neprovdala. Zemřela 12. října 1914 ve věku 76 let ve městě Framingham. Zůstala jedna záhada. Ještě před smrtí prodala svou továrnu a byla držitelkou více jak 20 patentů, ze kterých jí plynulo poměrně velké množství financí. A přesto, v pozůstalosti se nalezlo jen 275,05 dolarů, včetně ceny nábytku. Nikdo dodnes neví, kde její peníze zůstaly.

autor: jt
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.