Galerie ženských osobností - Kate Gleasonová

Moderátorky pořadu Apetýt

Jejím životním mottem bylo: "Possum volo", což bychom mohli přeložit naším rčením "Když se chce, všechno jde". A skutečně. Dosáhla během svého života mnoha úspěchů i prvenství, přesto však je její jméno často nesprávně spojováno s vynálezem jejího otce. Příčinu na tom má i Henry Ford. Její hlavní přínos byl totiž v jejích obchodních schopnostech, a tedy důležitým propojením mezi otcovými jedinečnými schopnostmi vynalézat a světem obchodu. Nebýt jejího přispění, malá rodinná firma by se nerozrostla v tak velkou a prosperující firmu na výrobu převodovek, která funguje dodnes.

Kate Gleasonová

Narodila se 24. listopadu 1865 do rodiny irských emigrantů v Rochesteru, ve státě New York. Otec William byl mechanik a výrobce nářadí. Matka, Ellen, se narodila poblíž Belfastu, ale do Spojených států přišla jako čtyřletá už v roce 1844. Oba rodiče byli zastánci ženských práv. Kate měla dva bratry a sestru, navíc ještě nevlastního bratra s otcova prvního manželství. Navštěvovala jak do církevní, tak i obecní školu.

Roku 1874 její otec navrhl a vyrobil stroj na výrobu převodovek, který umožňoval jejich produkci v sériovém rozsahu při dosažení velké přesnosti. Do té doby se totiž vyráběla pouze ručně, co kus, to originál. Ovšem o tři roky později zemřel Katin starší nevlastní bratr, otcův velký pomocník, a tak už jako 12letá začala otci pomáhat v dílně ona. V r. 1880, když už chodila na střední školu, začala v rodinné firmě vést účetnictví.

Po maturitě r. 1884 odešla na Cornellovu univerzitu v Ithace. Stala se tak první ženou, která tam nastoupila na obor strojírenství. Otec však brzy poznal, že Kate doma nemůže postrádat a povolal ji ze školy domů, ještě než dokončila první rok studia. Kate se na Cornell vrátila ještě po 4 letech, ale opět musela školu před dokončením ročníku opustit.

Rodinné firmě se stále více a více dařilo. Kate nadále vedla účetnictví a když se z firmy r. 1890 stala akciová společnost, její oficiální pozice byla sekretář/pokladník. Ve firmě však sloužila především jako obchodní zástupce. Cestovala po Spojených státech a sjednávala kontrakty. V 90. letech se vydala na svou první evropskou cestu.

V době, kdy bylo docela obvyklé pro lépe situované americké dívky vydat se se svým doprovodem na cestu po Evropě za kulturou a společenskými styky, vydala Kate sama na malém nákladním parníku z Montrealu, vybavena základními znalostmi francouzštiny a němčiny, jedněmi černými šaty a dopisem s doporučením od Henryho Sharpeho z firmy Brown & Sharpe. (Tento dopis jí velmi pomohl, a tak Kate po návratu panu Sharpemu poslala polovinu z svého výdělku. Ten jí ovšem peníze vrátil.)

Společně s ní na lodi jelo ještě 14 pasažérů, všechno muži, kteří si navzdory její nekonvenčnosti pokládali za čest procházet se s ní po palubě lodi a prý si hlídali na hodinkách, aby byl čas spravedlivě rozdělen. Kate byla totiž velmi pohledná dívka, velmi sečtělá a navíc vtipná společnice, vždy plná elánu a energie.

Její cesty směřovaly do Francie, Německa, Anglie a Skotska. V r. 1900 se pak účastnila Pařížské výstavy. Vracela se vždy s velkými zakázkami. Byla to především její zásluha, že se malá rodinná firma v průběhu několika let rozrostla ve velkou, mezinárodně uznávanou firmu.

Kate ale r. 1913 z firmy odešla. Vedly ji k tomu četné spory se sourozenci a dalšími. Ke dni 1. ledna 1914 byla Kate Gleasonová ustanovena správkyní firmy Ingle Machine Company, která byla v konkurzu. Pravděpodobně byla první ženou, která kdy byla pověřena takovýmto úkolem. Ale prokázala své schopnosti, firmu reorganizovala a po roce a půl vracela akcionářům firmu, která byla vysoce prosperující.

Dalšího primátu dosáhla r. 1918, kdy se stala prezidentkou National Bank of East Rochester a převzala vedení poté, co původní prezident, H. C. Eyer, narukoval do armády. Na této pozici působila po celou I. světovou válku. To jí umožnilo zapojit se do programů, které podporovaly rozvoj města.

Během svého působení v čele banky se tak začala zajímat o i výstavbu. Inspirována zřejmě svými zkušenostmi v otcově firmě přemýšlela, zda by aplikací technik standardizace nebylo možné vyrábět finančně dostupnější domy. To ji přivedlo na myšlenku, jak využít masové produkce i v tomto oboru. Na základě jejího návrhu se začaly vyrábět betonové díly, ze kterých mohly domy sestavovat i méně zkušené pracovní síly. A tak se i stalo. Co je však důležité podotknout, jejich práce byla natolik kvalitní, že mnohé z těchto domů stojí dodnes a stále se v nich bydlí.

Zájmy Kate se obracely ke stavebnictví i poté, co opustila svou pozici v bance. Významným způsobem pomohla obnovit francouzskou vesnici Septmonts po následcích I. světové války. Ve 20. letech zcestovala Kalifornii a studovala stavební postupy. R. 1924 byla požádána, aby působila jako poradce při přestavbě proslulé univerzity v Berkley, která vyhořela. Podobných projektů, na kterých účastnila, bylo více.

Kate Gleasonová se nikdy nevdala. Nebylo to rozhodně pro nedostatek příležitostí, ale spíše pro množství ostatních zájmů a činností, které ji pohlcovaly. Přišla na to, že být ženou ve světě obchodu není až takovým negativem, že to může obrátit ve svůj prospěch. Velký vliv na ni totiž měla matčina přítelkyně Susan B. Anthony, která ji upozornila na to, že musí více dbát na svůj vzhled. Kate si vzala tuto radu k srdci. Začala se oblékat velmi žensky, pomáhalo jí to zanechat dojem. Sama vzpomínala: "Někteří z mých zákazníků si ještě po 20 letech pamatovali mé šaty či klobouk, co jsem měla, když jsem s nimi sjednávala smlouvu." Využila toho jako účinný nástroj propagace a reklamy.

Zemřela 9. ledna 1933 na zápal plic. Zanechala po sobě jmění v hodnotě 1,4 milionu dolarů, z nich většinu věnovala na filantropické účely, a to již i během svého života, často zcela anonymně.

Spustit audio
autor: Jana Turčínková