Fotograf aktů Lubomír Maštera: Modelku, která mě zajímá, klidně oslovím i na ulici

29. leden 2014

Lubomír Maštera fotí akty „od mala“. V šestnácti letech dostal fotoaparát a dělal snímky všeho, co se kolem naskytlo. Fotil slepice na dvorku, kočku, psa a také svou přítelkyni. Velmi záhy pochopil, že právě focení ženského těla je to, co se mu líbí.

Když před třiceti lety přišel do Jihlavy, mířily jeho nesmělé kroky i do věhlasného Horáckého fotoklubu. „Sedělo tam na třicet takových většinou postarších, zachmuřených pánů a bavilo se o fotografii. Já jsem neměl odvahu ty fotky ani ukázat, protože jsem pochopil, že jsem někde jinde. Tam se probírala většinou krajinářská fotografie.“

Nakonec ale sebral kuráž a akty rozložil na stůl. „Pánové se seběhli, občas někdo pokýval hlavou. Měl jsem z toho velmi rozpačitý dojem. Někomu se to líbilo, ale bylo vidět, že tomu nehoví, že se k tomu nechtějí ani vyjadřovat.“ Tak skončilo první a na dlouhou dobu poslední Mašterovo setkání s fotoklubem.

Po roce 1989 se klub zcela rozpadl. Právě Maštera dal impulz k obnovení jeho činnosti a stal se jeho prezidentem. K novým adeptům členství je při první schůzce ohleduplný, ale brzy dojde na lámání chleba: „Velmi záhy se dostaneme k meritu věci, totiž jestli ta fotka je dobrá nebo není. A tam se nedají dělat kompromisy. Tam je potřeba hovořit na přímo a jasně popsat chyby, které jsou. Protože jen tak se bude učit.“

Zájmy členů klubu jsou velmi rozmanité. Málo se však fotí reportáž a také Mašterovy oblíbené akty. Tato disciplína je sice přitažlivá, ale také obtížná. „Pracujete se živou bytostí, s modelem. V řadě případů to není profesionál. Má určitý ostych z nahoty, který je přirozený. Ten je třeba rozptýlit,“ doplňuje jihlavský fotograf.

Dívku, kterou chce fotit, osloví klidně i na ulici. Předvede jí svou práci a snaží se získat její důvěru, která je při focení aktů nezbytná. Stále častěji však místo hledání nových žen těží ze svého rozsáhlého archivu. Využívá staré fotografie a s pomocí počítače dokresluje různé motivy, nálady či snové krajiny. Rozvíjí tak svou práci z minulých let, kterou mění k nepoznání. Nové modelky tak vlastně už nepotřebuje, má jich dost v šuplíku.

Práci Lubomíra Maštery a jeho kolegů z Horáckého fotoklubu můžete poznat na velké výstavě v Muzeu Vysočiny Jihlava. Potrvá do konce března a k vidění na ní je 150 velkých fotografií.

autor: Martin Váňa
Spustit audio