Experimentální projekt pro základní školu
Kroměřížská základní škola Zachar může experimentovat. Reagovala před dvěma lety na výzvu pražského Výzkumného ústavu pedagogického. Mohla si tak vytvořit vlastní vzdělávací program, i když ohraničený určitými mantinely. Na projektu spolupracuje v republice pouze 16 škol, kroměřížská je jedinou v rámci Zlínského kraje. Vzdělávací program vytvořila škola před dvěma lety.
Nejprve se podle něj učili žáci prvního stupně, od letošního školního roku pak celá škola. Zkušenosti s experimentem vypíše škola do manuálu, který se stane pomocníkem všech základních škol v republice. Odlišnosti v přístupu klasického a nového systému vysvětlila ředitelka školy Petr Fečková.
Vytýčili jste v reformě i jakési prioritní předměty, můžete přidávat a ubírat hodiny?
Fečková: Důležitá je filozofie stanovená školou. Pak má každý předmět v rámcovém vzdělávacím programu svoji závaznou hodinovou dotaci a škola ještě umožňuje dál některé předměty posilovat, nebo jiné vytvářet navíc.
Příprava učebních plánů vlastních způsobů výuky a třeba i nových předmětů pro pedagogy v posledních dvou letech znamenala, že práce po večerech byla naprostou samozřejmostí. Své o tom ví učitelka prvního stupně Dagmar Tesaříková.
Tesaříková: Je to hodně náročné, co se týká přípravy a vyhodnocování.
Rozvrstvení prvního stupně je zajímavé. První ročník nemá pevně dané předměty nebo zvonění?
Tesaříková: Děti předměty mají, ale v prvních dvou ročnících nemáme zvonění, paní učitelky délku hodiny řídí podle sebe, podle únavy a potřeb dětí. Učíme je v blocích, od třetí třídy se začíná vyučovací jednotka postupně prodlužovat na 45 minut, ve čtvrté a páté třídě se už zvoní, ale můžeme si spojovat hodiny podle potřeby.
Paní učitelka Marcela Honzílková učí zvláštní předměty, jak se jmenují?
Honzílková: Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce. Původně to byla Rodinná výchova, pak jsme jí rozdělili na tyto dvě části.